Nemovitosti-vykup.cz

Akciové společnosti podle zákona o obchodních korporacích

A. S. je taková společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. S akcií jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací.

Akciové společnosti podle zákona o obchodních korporacích

autor. JURIS REAL

Akciovou společností je taková společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. S akcií jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací.

Zákon o obchodních korporacích výslovně uvádí povinnost rovného zacházení se všemi akcionáři.

Jakékoliv jednání (společnosti, statutárů či společníků), jehož účelem je nedůvodné zvýhodnění akcionáře, je pouze zdánlivé, a tedy se k němu nepřihlíží.

Výjimku tvoří pouze právní situace, ve které by vznikla újma třetím osobám, které na takovéto právní jednání v dobré víře spoléhaly.

Zákonná povinnost korporační loajality mezi společníky, tedy závazek chovat se čestně a zachovávat vnitřní řád korporace, je přitom již stanoven na úrovni zákoníku občanského.

Ten současně stanoví zákaz zneužití práva, tedy že korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy, a dále zákaz zneužití hlasovacího práva.

Základní kapitál akciové společnosti shodně s dřívější právní úpravou musí činit alespoň 2.000.000,- Kč.

Společnosti, které vedou účetnictví v eurech, mohou výši základního kapitálu vyjádřit i v této měně, v takovém případě pak musí základní kapitál činit minimálně 80.000,- EUR.

Zákon o obchodních korporacích nově upustil od tzv. sukcesivního zakládání akciových společností, kdy základní kapitál musel činit alespoň 20.000.000,- Kč.

Šlo o způsob založení společnosti s veřejnou nabídkou akcií, kdy kapitál společnosti byl získáván od vnějších investorů.

ZOK od této možnosti založení akciové společnosti upustil, zejména z toho důvodu, že nebyla v praxi využívána.

Vklad společníka do základního kapitálu akciové společnosti může být peněžitý i nepeněžitý.

Při oceňování nepeněžitého vkladu jsou zakladatelé nově oprávněni zvolit si znalce ze seznamu znalců sami, bez nutnosti obracet se na soud, jak požadovala předchozí právní úprava.

Znalecký posudek je společnost povinna uložit do sbírky listiny obchodního rejstříku.

Odměna znalce za zpracování posudku se určuje dohodou mezi znalcem a společností a hradí ji společnost.

Akciová společnost se zakládá okamžikem souhlasu zakladatelů se stanovami obsahujícími všechny zákonem požadované náležitosti (dle ust. § 250 ZOK).

Není tedy nutné sepisovat zakladatelskou smlouvu a stanovy - stanovy jsou nově chápány jako druh společenské smlouvy.

Účinnost založení společnosti nastává splacením alespoň 30% hodnoty akcií a celého emisního ážia (tj. rozdílu mezi jmenovitou hodnotou akcie a emisním kurzem akcie - částkou, za kterou společnost akcie vydává), a to ke dni určenému ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Společnost poté vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Návrh na zápis podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel, a to do 6 měsíců ode dne účinného založení společnosti, v opačném případě nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.

V souvislosti se založením společnosti je ve shodě s právními předpisy Evropské unie upraveno i zvláštní pravidlo pro výplatu zisku (§ 254 ZOK).

Toto pravidlo určuje, že jakákoliv zvláštní výhoda poskytnutá osobě, která se zúčastnila založení společnosti, musí být upravena ve stanovách, a to včetně výslovného označení této osoby.

Jinak se k právnímu jednání, na jehož základě je v době založení společnosti poskytnuta výhoda, nepřihlíží. Toto lze však napravit změnou stanov schválenou všemi akcionáři.

Podobně je v souladu s právními předpisy Evropské unie upravena i situace, kdy společnost nabývá majetek od svého zakladatele nebo akcionáře v průběhu dvou let po svém vzniku za úplatu převyšující 10% upsaného základního kapitálu.

V takovém případě musí být úplata za tento majetek stanovena tak, aby nepřesahovala jeho hodnotu stanovenou posudkem znalce a nabytí, včetně výše úplaty, musí být schváleno valnou hromadou.

Výše uvedené se však nevztahuje na nabytí majetku v rámci běžného obchodního styku, z podnětu či pod dozorem nebo dohledem státního orgánu a na evropském regulovaném trhu.

Nebude-li úplata znalce takto stanovena, platí, že členové představenstva, kteří pro nabytí majetku hlasovali, nejednali s péčí řádného hospodáře, z čehož může být vyvozena jejich odpovědnost, a zakladatel nebo akcionář je povinen částku převyšující cenu stanovenou posudkem znalce vrátit společnosti.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.