Nemovitosti-vykup.cz

Hypoteční banky často vědí i o vašich účtech u konkurence.

Pokud nechcete, aby o vašem bankovním účtu věděly i ostatní komerční banky, nepořizujte si k němu kontokorent nebo kreditní kartu.

Hypoteční banky často vědí i o vašich účtech u konkurence.

autor. JURIS REAL

Pokud nechcete, aby o vašem bankovním účtu věděly i ostatní komerční banky, nepořizujte si k němu kontokorent nebo kreditní kartu.

Jinak se totiž informace o něm objeví v registru, kde hypoteční banky sdílejí informace pro prověřování úvěrové spolehlivosti klientů. Kontokorent a kreditní karta k účtu totiž automaticky znamenají záznam v registru úvěrové spolehlivosti. Přístup tam mají i ostatní komerční banky. „Když máte jakýkoli úvěr, včetně kontokorentu či kreditní karty, jste vedení v Bankovním registru klientských informací (BRKI), pokud ta banka je členem toho sdružení. Např. pokud má hypoteční banka novému klientovi poskytovat hypotéku nebo úvěr, tak si ho ohodnotí a kontroluje jeho úvěrovou minulost přes různé úvěrové registry,“ řekl Novinkám Patrik Nacher, majitel serveru Bankovnipoplatky.com. Novinky se zajímaly o to, zda banky mají přehled i o účtech, které má klient otevřené u jiných finančních ústavů.„Oficiálně ne, protože dnes neexistuje nějaký centrální registr bankovních účtů. Myslím ale, že neoficiálně tu informaci nějak získat mohou, nebo se jí můžou dovtípit,“ uvedl Nacher. Například tehdy, když si klient na začátku na nový účet posílá peníze z jiného vlastního účtu.

Mít k účtu kontokorent ve výši několik desítek tisíc nebo kreditní kartu je přitom stále běžnější. Informace v bankovním registru sdílí jeho pět zakladatelů a největších tuzemských bank - Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka a UniCredit. Po uzavření smlouvy o zpracování údajů ale mohou registr využívat i další banky. Registr spravuje italská společnosti Crif, zpracování údajů probíhá v italské Boloni. Tatáž společnost přitom spravuje i další nebankovní úvěrový registr, který vlastní sedm vedoucích leasingových a splátkových společností.

K čemu by bance údaje o dalších účtech byly? Například se na něj může víc marketingově zaměřit, aby si prostředky převedl k nim.„Úkolem každé banky je mít co nejvíc informací o klientovi, zejména o jeho chování, produktech a službách, které má ve finančním světě,“ dodává Nacher.

Ten se v této souvislosti nedávno setkal s kuriózním případem, kdy klientovi banky po nějakém čase začaly chodit výpisy na starou adresu, kterou ale poskytl jen své bývalé bance. „Zrušil jsem si účty u Raiffeisenbank včetně kontokorentního. Poté jsem si změnil trvalý pobyt. A na tuto novou adresu jsem si založil účet nový u služby Era včetně kontokorentního. Po asi třech měsících jsem kontokorentu využil. Následné výpisy z kontokorentu poskytnutého mou novou bankou (Era) mi začaly chodit na starou adresu, kterou jsem ovšem novému ústavu rozhodně neposkytl,“ napsal v e-mailu muž, jehož identitu nechtěl Nacher bez jeho svolení odhalit.

Postižený to považuje za porušení ochrany osobních údajů v oblasti obzvláště citlivé a ptá se, zda jde o běžnou praxi, nebo se může bránit. „Data, která jsou v registrech, do našich interních systémů nepřebíráme. Mají pro nás pouze informační charakter o finanční situaci daného klienta a o úvěrech, které má klient v bankovních nebo nebankovních institucích, které do registrů přispívají,“ řekla Novinkám mluvčí Ery a Poštovní spořitelny Martina Slavíková. Kontokorent je podle ní vždy vázán na běžný účet, výpisy chodí společně s výpisem za běžný účet a odcházejí na adresu, kterou klient sdělil a mají ji vedenu u účtu. Jak mohlo k situaci dojít, si tedy nedokáže vysvětlit. Mluvčí nabízí, že banka konkrétní případ prozkoumá, pokud se na ni klient obrátí a dá souhlas s poskytnutím informací třetí straně. Totéž klientovi radí i mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOS) David Pavlát. „Klientovi lze doporučit, aby se zeptal u společnosti Era, odkud jeho osobní údaje má a na základě čeho je získala, stejně tak má právo se zeptat u původní banky, zda údaje předala a komu. V případě že ano, na základě jakého právního titulu. Na tyto informace má klient v každém případě právo. Je třeba doplnit, aby si zkontroloval, zda s předáním nedal souhlas například ve všeobecných obchodních podmínkách. Pokud se mu nedostane uspokojivé odpovědi, má pochopitelně možnost se obrátit se stížností na Úřad pro ochranu osobních údajů,“ řekl Novinkám Pavlát. Proti fungování bankovního registru ale obecně nemá úřad námitky.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.