Nemovitosti-vykup.cz

Jihomoravští zastupitelé schválili zásady územního rozvoje (ZUR).

Zastupitelé Jihomoravského kraje na mimořádném zasedání, dva dny před krajskými volbami, schválili vydání zásad územního rozvoje, které jižní Moravě jako jedinému kraji chyběly.

Jihomoravští zastupitelé schválili zásady územního rozvoje (ZUR).

autor. JURIS REAL

Zastupitelé Jihomoravského kraje na mimořádném zasedání, dva dny před krajskými volbami, schválili vydání zásad územního rozvoje, které jižní Moravě jako jedinému kraji chyběly.

Díky schválení bude možné pokračovat v projektech některých dopravních staveb, které bez plánovacího dokumentu nebylo možné připravovat.

Patří mezi ně například dálnice do Vídně nebo obchvaty Břeclavi, Znojma a Mikulova, ale také D55 mezi Břeclaví, Hodonínem a Zlínským krajem. Vydání zásad územního rozvoje je zklamáním pro většinu obcí, které leží na současné silnici I/43 z Brna směrem na Svitavy. Kraj totiž odložil definitivní vyřešení trasy čtyřpruhové silnice R43 zhruba o čtyři roky a ponechal ji v územním plánu ve dvou variantách v územní rezervě a teprve zadá studii.

"Územní plán kraje" má však i své kritiky z řad některých obcí a spolků, kterým vadí, že jsou některé tahy v Brně a okolí ponechané v územních rezervách. Proto nebude možné vyřešit trasování například čtyřproudové silnice z Brna na sever, která má odvést tranzitní dopravu z mnoha obcí. Kritici proto avizovali napadení dokumentu u soudu. Nejvyšší správní soud už jedny jihomoravské zásady územního rozvoje zrušil v roce 2012. Kraj má za to, že při pořizování dnes schváleného plánu postupoval v souladu se zákonem.

Pro zvedlo ruku 56 zastupitelů z celkových 65. Proti byla opoziční TOP 09 v čele s jihomoravským předsedou Janem Vitulou.

"Schválení je fatální chyba. Zásady se měly nejprve pořádně dopracovat i s problematickými oblastmi a teprve potom schválit. I když ale považuju dokument za špatně udělaný, je v zájmu kraje, aby ustál případnou soudní žalobu. Pokud soud zásady zruší, dlouho se tady nic nepostaví," řekl novinářům Vitula.

Jihomoravský kraj nedávno ukončil závěrečný proces veřejného projednávání zásad, který začal v dubnu. Obdržel námitky 39 obcí, dvou investorů a 16 zástupců veřejnosti, dalších více než 1200 podání bylo samostatných.

Podle radního Antonína Tesaříka (KDU-ČSL), který je za přípravu plánu zodpovědný, kraj vypořádal všechny námitky, přičemž některým vyhověl, některým jen z části a některým vůbec.

"Zásady pevně stojí na čtyřech pilířích. Je to postup podle zadání schváleného zastupitelstvem v roce 2013, soulad s nadřazeným dokumentem Politiky územního rozvoje České republiky, postup v souladu se stavebním zákonem a také reflexe rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byly zrušeny zásady minulé," řekl zastupitelům Tesařík.

Kraj měl před schvalováním k dispozici souhlasná stanoviska, mezi nimi i od ministerstva životního prostředí, které mělo dříve ke kraji výtky kvůli postupu u některých částí dokumentu.

"Nalezení dohody s ministerstvy je nesmírně důležité, to nám umožnilo dnešní projednání a vydání zásad územního rozvoje. Při pořizování jsme vycházeli z minulého rozsudku soudu, snažili jsme se nedělat chyby a o maximální transparentnost," uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podle něj má právo podat žalobu každý. "Víme, že nebude spokojených sto procent obcí a občanů ani ekologických aktivistů, ale chtěli jsme umožnit rozvoj drtivé většiny území a nečekat další rok nebo dva na to, jestli se nám podaří najít shodu s aktuálním vedením Brna," dodal Hašek.

Tesařík uvedl, že se územní rezervy vyřeší do tří let, kdy se uskuteční první aktualizace zásad. Územní rezervy má vyřešit studie, jejíž zadání je součástí dokumentu. Studie má vyřešit, kudy povede silnice R43 od dálnice D1 až po Lysice. Zatím je v plánu zanesena ve dvou variantách. Podle kraje je v pořádku, že vedení silnic v Brně a okolí vyřeší až následná studie. Zastupitelstvo také přijalo dvě doprovodná usnesení. V prvním vyzvalo ministerstvo dopravy k urychlení realizací dopravních staveb v Jihomoravském kraji, jejichž investorem je stát. Ve druhém na návrh ODS schválilo usnesení, že v případě územní rezervy pro vodní nádrž v Čučicích na Brněnsku by se měla hledat jiná řešení pro globální sucho než výstavba přehrady.

Nejvyšší správní soud před čtyřmi lety minulé zásady zrušil na podnět několika obcí a jednotlivců kvůli nedostatečnému posouzení vlivu na životní prostředí. Kraj proto vypracoval nový dokument.

Kraj nechal nevyřešenou trasu R43, starostové obcí jsou zklamaní.

Vydání zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je zklamáním pro většinu obcí, které leží na současné silnici I/43 z Brna směrem na Svitavy. Kraj totiž odložil definitivní vyřešení trasy čtyřpruhové silnice R43 zhruba o čtyři roky a ponechal ji v územním plánu ve dvou variantách v územní rezervě a teprve zadá studii. Obce na existující silnici budou o to déle trpět hustou tranzitní dopravou a obce na trasách možných variant budou dále žít v nejistotě, vyplývá z odpovědí starostů, kterých se ČTK zeptala.

Doprava na silnici I/43 stále narůstá. Podle starosty Lažan Vlastislava Hemzala projede obcí denně 20.000 až 30.000 vozidel včetně kamionů. Do doby, než bude v krajském územním plánu vymezený koridor pro novou silnici, je ale její příprava zastavená.

"Dennodenně máme v obci kolony aut a vadí nám, že se řešení pořád oddaluje. Doprava působí obrovské problémy a to máme naštěstí už deset let podchod pod silnicí," řekl Hemzal. Podobně hovořil i starosta sousední Lipůvky Ivo Pospíšil. "Je to neveselé, doprava nám v obci zůstane," řekl.

Lipůvka i Lažany, ale i další obce na trase současné silnice a také třeba Kuřim podporují novou silnici v takzvané německé trase, která byla vyprojektovaná už na konci 30. let minulého století, když nacisté ovládli Československo. Některé zemní stavby od té doby stojí v polích. "Jsme přesvědčeni, že tato varianta je nejlepší z dopravního hlediska a je nejpřipravenější," řekli shodně Pospíšil i Hemzal. "Ale řešení bude asi trvat dlouho. Zdá se, že na vysokých místech naše problémy nikoho nepálí," uvedl Pospíšil.

Německá trasa by svedla dopravu od severu kolem Jinačovic a přes hráz Brněnské přehrady do Brna a k dálnici D1 by se připojila u Bosonoh. Z tohoto důvodu je proti tomuto návrhu Brno, dále například Jinačovice a obce mikroregionu Čebínka, tedy Drásov, Malhostovice, Všechovice, Skalička, Hradčany a Sentice. "Doufali jsme, že se podaří prosadit takzvanou variantu Optimalizovanou. Německá varianta má vést mezi Drásovem a Malhostovicemi, což jsou dnes stavebně srostlé obce. Navíc chceme v roce 2017 vydat územní plán a takto do něj musíme zanést územní rezervu, se kterou nevíme, co se stane," řekla starostka Drásova Martina Bočková. Optimalizovaná varianta by se také vyhnula Brnu.

Smířený se současným stavem je starosta Jinačovic Jan Kazda. "Čekali jsme, že to tak dopadne. Bohužel se prodlužuje nejistota. O řešení se diskutuje snad 20 let. Proto jsme ani neřešili, co by v území mohlo být, kdyby tam nevedla silnice," uvedl Kazda.

Se zásadami není spokojené ani Brno, které proti postupu kraje protestovalo. "Komplikuje se rozvoj i řešení problémů souvisejících se zhoršenou kvalitou ovzduší. Lze očekávat, že současný stav zkomplikuje jak změnu současného, tak přípravu nového územního plánu," uvedl náměstek primátora Martin Ander (SZ). Město totiž do aktualizace zásad nebude vědět, s jakými dopravními proudy a z jakých směrů musí počítat.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.