Nemovitosti-vykup.cz

Ministerstvo spravedlnosti uvažuje o snížení exekutorského tarifu o dvě třetiny.

Tím by klesly příjmy exekutorů. Těm se to nelíbí a varují před snížením vymahatelnosti práva.

Ministerstvo spravedlnosti uvažuje o snížení exekutorského tarifu o dvě třetiny.

autor. JURIS REAL

Tím by klesly příjmy exekutorů. Těm se to nelíbí a varují před snížením vymahatelnosti práva.

Vymáhání pohledávek stát přesunul na soukromé exekutorské úřady. Protože jsou exekutoři odměněni pouze v případě zaplacení alespoň části dluhu dlužníkem, jsou vysoce motivováni na vymožení pohledávky. Pokud nejsou úspěšní, zaplaceno nedostanou.

Teď ministr spravedlnosti Robert Pelikán představil možnost snížení exekutorského tarifu až o dvě třetiny. To se pochopitelně exekutorům nelíbí. Jde jim o živobytí. Ovšem podle jejich názoru by takové snížení vedlo k likvidaci exekutorských úřadů a s tím spojené snížení vymahatelnosti práva.

„Navrhovanými úpravami usilujeme o vybudování férovějšího prostředí v oblasti exekucí tak, jak jsme to opakovaně slíbili občanům,“ oponuje Robert Pelikán, ministr spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti vidí prostor až pro dvoutřetinové snížení exekutorského tarifu.

„Při provedení plánovaných koncepčních legislativních změn, kterými je především vyřešení problematiky vícečetných exekucí a zavedení obligatorních záloh prostřednictvím návrhu novely exekučního řádu, se prostor pro úpravu odměn exekutorům podstatně rozšíří, a to zhruba o dvoutřetinové snížení,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.

Došlo-li by ke snížení minimální odměny ze současných 3 000 Kč za vymožení pohledávky na 1 000 Kč. Při vymáhání pohledávky 20 tis. Kč po dobu 2 let by to odpovídalo 50 Kč měsíčně.

Tolik ovšem podle Pavly Fučíkové, prezidentky Exekutorské komory ČR, stojí zaslání doporučeného dopisu s doručenkou dlužníkovi. Náklady navíc má exekutor stabilní a výnos obdrží pouze v případě vymožení pohledávky.

Petr Polanský, člen prezidia Exekutorské komory ČR, považuje zavedení povinných záloh na exekuční náklady za možné řešení, ale podle jeho názoru snížení tarifu o 2/3 nenahradí. Zálohy mohou dosahovat pouze do výše 50 % nákladů exekuce a 50 % odměny exekutora. Reálné náklady tak nepokryjí.

Pomůže ale snížit počet exekucí bez šancí na vymožení, jejichž náklady nesou exekutorské úřady. Většina nových exekucí je vedena na osoby, které jsou již v exekučním rejstříku.

V průměru vychází 5,8 exekučních řízení na jednu osobu. Věřitel nenese za exekuci žádnou zodpovědnost i podle usnesení Ústavního soudu.

Soukromí exekutoři v současnosti vedou 4,5 milionu exekučních řízení vůči 750 tisícům osob v celkové výši 350 mld. Kč. Podle Vladimíra Plášila, viceprezidenta Exekutorské komory, je přibližně 70 % dluhů v exekucích nevymahatelných a exekutoři za jejich vymáhání, k němuž jsou povinni, nedostávají zaplaceno.

Exekutoři na druhou stranu ale dostatečně nevyužívají relativně nové možnosti vybírání záloh na náklady exekuce a odměnu exekutorů.

Tím by již nyní mohli snížit exekuce vedené vůči chronickým neplatičům s nevymahatelnými závazky.

Martin Tunkl, člen prezídia Exekutorské komory ČR, upozornil na rozpor mezi odměňováním insolvenčních správců a exekutorů. Zatímco jejich činnost je ve své podstatě obdobná, minimální odměna exekutora je 500 Kč v případě, že pohledávku vymůže, zatímco insolvenční správci mají státem garantovanou odměnu 45 tis. Kč.

Vymahatelnost pohledávek v exekuci je přitom vyšší než v rámci insolvenčních řízeních. Na druhou stranu insolvenční správci jsou správci majetku, exekutoři „pouze“ vymáhají pohledávky. Navíc exekutoři mají působnost danou pouze na území České republiky, insolvenční správci získávají prostředky společnosti v insolvenci z celého světa.

Snížení exekučního tarifu o 2/3 by bylo pro většinu exekutorů podle Petra Polanského likvidační. Exekutorská komora ČR ve své prezentaci varuje, že v případě snížení exekučního tarifu dojde k ukončení činnosti všech exekutorských úřadů a propuštění 3 100 zaměstnanců. Ani za současných podmínek se nedaří obsadit 18 volných exekutorských úřadů.

„Podle mého názoru to povede ke zhroucení systému a snížení vymahatelnosti práva v České republice,“ upozorňuje Jan Mlynarčík, člen prezídia Exekutorské komory ČR. Otázkou je, kdo bude pohledávky v takovém případě vymáhat. Nabízí se převod exekucí zpět na stát a státní exekutory, kteří byli neefektivní a jejichž úspěšnost byla minimální, nebo přechod vymáhání do šedé až černé ekonomiky.

Podle Jana Mlynarčíka náhrada škody za běžící případy exekucí bude činit přibližně 100 mld. Kč, které by v případě likvidace exekutorských úřadů zaplatil stát, resp. daňoví poplatníci.

Zda ke snížení exekutorského tarifu skutečně dojde, ještě není rozhodnuto. „O budoucí, detailní podobě změn samozřejmě vedeme odborný dialog s Exekutorskou komorou,“ uvádí Robert Pelikán.

Exekutorská komora ČR ho v této souvislosti pozvala na mimořádný sněm soudních exekutorů na 12. května 2016 a ministr pozvání přijal.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.