Nemovitosti-vykup.cz

Ministerstvo vnitra plánuje vydat Polsku přes 121 ha z Liberecka.

Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci vyrovnání územního dluhu více než 121 hektarů v Libereckém kraji. Obce i kraj protestují.

Ministerstvo vnitra plánuje vydat Polsku přes 121 ha z Liberecka.

autor. JURIS REAL

Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci vyrovnání územního dluhu více než 121 hektarů v Libereckém kraji. Obce i kraj protestují.

Zhruba 49 hektarů již vláda ČR v minulosti schválila, teď přišel návrh na dalších více než 72 hektarů, protože jsou potřeba další pozemky zejména kvůli církevním restitucím.

Celkem bylo na území čtyř krajů vytipováno 150 hektarů, potřeba bude nejvýše 50. Když se podaří s církvemi dohodnout, tak možná jen deset. Novinářům to při návštěvě v Chrastavě sdělila náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice.

Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

"Polský dluh řeší ministerstvo už více než 20 let, my jsme již v minulém roce vytipovali pozemky o rozloze 437 hektarů. Měli jsme rezervu, protože jsme předpokládali, že některé pozemky budou zatížené církevními restitucemi," řekla náměstkyně. To se potvrdilo, navíc se ale ukázalo, že jeden padesátihektarový pozemek v Moravskoslezském kraji skrývá zásoby černého uhlí, a proto musí ministerstvo najít náhradní. Vytipovalo dalších 150 hektarů na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje. Zároveň ale podle Vildumetzové jedná s církvemi o případné směně pozemků. Obce mají podle náměstkyně do pátku čas se k návrhu vyjádřit, stejně žádá vnitro o stanoviska i ministerstva průmyslu a životního prostředí. Vnitro chce vědět, zda na vytipovaných pozemcích není strategická infrastruktura, jako jsou prameniště vody, zdroje pitné nebo minerální vody, zda tam nejsou stavby či komunikace nebo zda tam nejsou ložiska nerostného bohatství. Všechny obce v Libereckém kraji se k návrhu postavily odmítavě a podpořil je i kraj. Preferují finanční narovnání, které by bylo nejlevnější a také nejpřijatelnější. Polská strana však o peníze nemá podle Vildumetzové zájem, chce pozemky.

Podle hejtmana Martina Půty (STAN) řešení dluhu jen zhoršuje už tak dost napjaté česko-polské vztahy zejména v oblasti Frýdlantského výběžku.

"Potkává se se situací, kdy se připravuje rozšíření dobývacího prostoru v hnědouhelném dolu Turów, který je hned za hranicí," řekl ČTK hejtman. Pro spoustu lidí, kteří ve výběžku žijí, jsou to podle něj dvě věci ohrožující jejich domovy a život. "Rozšíření dolu znamená delší dobu znečištění ovzduší, prašnosti a fungování elektrárny u sousedů, za kterou pro obyvatele tohoto regionu nebyla nikdy žádná kompenzace," řekl. Lidé si navíc snahy o posunutí hranice spojují právě s plánovaným rozšířením dolu. "To česko-polským vztahům moc nepomáhá," dodal hejtman.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.