Nemovitosti-vykup.cz

Pěstování rybízu v České republice končí.

Plochy všech sadů dál klesají.

Pěstování rybízu v České republice končí.

autor. JURIS REAL (Zdroj: ČTK)

Plochy všech sadů dál klesají.

Čeští sadaři končí s pěstováním černého, červeného a bílého rybízu. O ovoce, které se používá především na zpracování, není mezi zpracovatelskými podniky totiž zájem.

Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se jej nevyplatí pěstovat. Po broskvích a angreštu je rybíz dalším ovocným druhem, který mizí z českých produkčních sadů.

Celkové plochy sadů v ČR od roku 1989 trvale klesají. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to ČTK sdělil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o skoro 50 procent na 963 tun.

"Úroda rybízu spadla pod hranici 1 000 tun. Můžeme tak hovořit o tom, že jeho pěstování v ČR končí," konstatoval Ludvík. Dodal, že v minulosti sklizeň rybízu dosahovala až 5 000 tun. Za socialismu se rybíz hojně pěstoval i na zahrádkách a následně se vykupoval.

Bílý rybíz se již vůbec nevysazuje. V tuzemsku se pěstuje na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby s poklesem plodnosti.

Obdobné to je s červeným rybízem, kterého je v tuzemsku 557 hektarů a 91 procent ploch je starých. U černého rybízu se z 372 hektarů řadí mezi staré výsadby 60 procent ploch.

Relevantní pěstování angreštu v ČR skončilo zhruba před deseti lety. Zatímco před 30 lety se v tuzemsku sklízelo až 1 000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech.

Pěstování broskví skončilo v uplynulém desetiletí. Loni se jejich produkce propadla na pouhých 448 tun. Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň broskví pohybovala na úrovni 11.000 tun.

Pěstování broskví v ČR neuneslo konkurenci broskví z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí jednoho měsíce.

Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. Aktuálně v tuzemsku zbývá posledních asi 287 hektarů broskvových sadů, přestárlých z nich je 74 procent.

Celkem je v ČR nyní 13.840 hektarů sadů. V porovnání s rokem 1989 to je o 40 procent méně. Sadů dál ubývá.

"Očekáváme, že jen během letošní zimy se sníží plocha sadů minimálně o dalších 1 500 hektarů," řekl Ludvík.

Největší díl sadů připadá na jabloně, a to 6 830 hektarů. Za jablky následují švestky, višně, meruňky, třešně a hrušně. Starých výsadeb s poklesem plodnosti je 43 procent.

Ludvík uvedl, že se s největší pravděpodobností nepodaří naplnit záměr České republiky zvýšit plochy sadů, který obsahuje dlouhodobé strategie ministerstva zemědělství z roku 2016.

Podle ní by v ČR mělo být letos 15.000 hektarů sadů a toto číslo by mělo vzrůst v roce 2025 na 18.000 hektarů a v roce 2030 na 23.000 hektarů.

Stát dává na obnovu sadů dotace. Loni šlo na výsadbu zhruba 370 hektarů nových sadů asi 83 milionů korun. Na jeden vysázený hektar připadla dotace přibližně 219.000 korun.

"Náklady na založení jednoho hektaru se podle druhu pohybují od půl do jednoho milionu korun," uvedl Ludvík.

Obnova sadů je přesto nedostatečná a ovocné sady v porovnání s ostatními tzv. citlivými komoditami trvale ubývají.

Např. plochy zeleniny a plochy chmelnic se mezi lety 2014 až 2018 zvýšily shodně o 13 procent.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.