Provozuje:
Juris Real Estate

Polsko žádá po České republice 368 ha pozemků z letitého sporu.

Polsko chce od ČR získat zpět 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita.

Polsko žádá po České republice 368 ha pozemků z letitého sporu.

autor. JURIS REAL, ČTK

Polsko chce od ČR získat zpět 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita.

Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy.

Téma územního dluhu český ministr zahraničí Jan Lipavský krátce řešil s polským protějškem Zbigniewem Rauem, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Právníci resortu záležitost analyzují.

Polský premiér Mateusz Morawiecki již v březnu 2021 připomněl tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi dluh na hranicích. Odpověď však byla "obecná a vyhýbavá", píše polský list.

Nyní se do věci vložil poslanec PiS Jarosław Krajewski, který v dopise polskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra připomněl český dluh vůči Polsku z roku 1958, kdy se na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem upravovaly hranice.

ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru. Předmětem sporu je rozdíl v neprospěch Polska, tedy 368,44 hektaru.

"S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek," napsal Krajewski v dopise.

Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili.

Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.

Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v ČR převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mj. dohodu o elektrárně v Turówě.

"Téma územního dluhu ministr Lipavský krátce řešil s polským ministrem Rauem během jejich schůzky před zahájením Ekonomického a enviromentálního fóra OBSE. Naši právníci tuto záležitost analyzují a k otázce se vrátíme během dalších jednání s polskou stranou," napsala ČTK Mariana Wernerová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Europoslanec z lidovecké frakce a bývalý starosta polského Těšína Jan Olbrycht PiS kritizoval za to, že si na řešení sporu zvolila nevhodnou dobu.

"Aniž bych zpochybňoval, kdo má pravdu a co si zasloužíme, domnívám se, že v době, v níž se Evropa a svět ocitly v důsledku války Ruska s Ukrajinou, není dobré řešit kontroverzní otázky se svými sousedy," zdůraznil politik v rozhovoru s polským deníkem.

Krajewski na to opáčil, že vhodná doba pro uplatnění nároků nebude nikdy a Polsko nemůže na transfer "čekat dalších 200 let".

Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice.

Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů.

S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.

Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.

"Polská strana bude důsledně usilovat o to, aby tato otázka byla předmětem dalších jednání s českou stranou za účelem odsouhlasení soupisu pozemků a následného vyjednání mezinárodní smlouvy, která by tvořila právní základ pro převod pozemků na Polskou republiku," uvedl podle polského listu náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.

Zdůraznil, že české úřady polský nárok nezpochybňují, a proto je "nepochopitelný nedostatek konkrétních kroků z české strany". Wawrzyk však upozornil, že kritické hlasy se ozývají z řad českých poslanců, a polské ministerstvo zahraničí proto počítá s pomocí polského Sejmu.




Fórum




Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
  Opište ověřovací kód z obrázku!
   
 
  Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.


 
Novinka

Získejte až 20% z provize realitní kanceláře.

Spolupráce - Provizi ve výši 20% nabízíme tomu, kdo zprostředkuje obchod, který bude naší společností úspěšně realizován.

Volejte 777 603 019

 

Kalkulátor nemovitostí

KalkultorSpočítejte si cenu vaší nemovitosti: Více o kalkulátoru

 

Poslední Aktuality a články

CREDITAS zdvojnásobila portfolio nájemních bytů.

Společnost CREDITAS Real Estate z investiční skupiny CREDITAS posiluje svou pozici na trhu institucionálního nájemního bydlení. Více»

UniCredit Bank snižuje úrokovou sazbu.

Ta začíná na 4,89 pct. Více»

ČKD Blansko Holding je v insolvenci.

Dluží přes 300 milionů korun. Více»

Věřitelé Tamehu Czech přihlásili u insol. soudu pohledávky za 8,27 mld. Kč.

Celkem 181 věřitelů společnosti Tameh Czech přihlásilo u soudu pohledávky dohromady za 8,27 miliardy korun. Více»

Koalice se zatím neshodla na výši parkovného v zónách.

Pražská koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Piráti a STAN se dosud neshodla na tom, kolik by mělo stát stání v parkovacích zónách po zvedení chystané změny pravidel. Více»

Všechny články a aktuality »»