Nemovitosti-vykup.cz

Resorty a politické strany se ani za tři roky neshodly na sociálním bydlení.

Ani tři roky po nástupu do Strakovy akademie se nynější koalici nepodařilo do Sněmovny přinést návrh zákona o sociálním bydlení.

Resorty a politické strany se ani za tři roky neshodly na sociálním bydlení.

autor. JURIS REAL

Ani tři roky po nástupu do Strakovy akademie se nynější koalici nepodařilo do Sněmovny přinést návrh zákona o sociálním bydlení.

Přetahování ministerstev práce pod vedením ČSSD a pro místní rozvoj v gesci ANO o to, kdo bude mít v celém systému rozhodující slovo, pokračuje i deset měsíců před volbami.

Jde totiž o miliardy korun.

Vlastní představy o sociálním bydlení pak mají vedle ANO a ČSSD i lidovci.

Zákon měl původně platit teď od ledna.

Prosincový návrh normy z dílny ministerstva práce, aby fond sociálních bytů místo obcí zřídil a vedl jeho nový úřad, narazil.

Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) záměr označila za návrat do socialismu, podle ní by sociální byty neměla mít a přidělovat obdoba někdejšího OPBH.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) na svém twitteru pak kontrovala, že má její vládní kolegyně "super postřeh" a že ve vyspělých evropských státech, kde sociální bydlení funguje, asi "vládne socík".

Fond sociálních bytů by naopak měl mít na starosti Státní fond rozvoje bydlení, který spadá pod resort místního rozvoje.

Obce, které podle původních plánů i schválené koncepce měly sociální byty zajišťovat, by se mohly zapojit jen dobrovolně, dostaly by pak peníze od státu.

Jestliže by se nezapojily, nemusely by sociální bydlení svým obyvatelům v tísni poskytovat.

Koncepce sociálního bydlení počítala s tím, že bude nutné zajistit vyšší investice do výstavby a rekonstrukcí.

Po dobu 20 let to mělo být ročně asi 14,6 miliardy, a to hlavně v úvěrech a dotacích. Stát by z toho dával ročně asi tři miliardy.

Koncepci kabinet napoprvé neschválil. Ministerstvo pro místní rozvoj si vyžádalo doplnění posouzení dopadů, které se dělá většinou až u zákonů. Přípravy to protáhlo zhruba o půl roku.

Loni v červnu ministryně práce řekla, že se resorty dohodly na financování. Sociální bydlení prý budou platit společně.

Investice má mít na starosti místní rozvoj, dávky a sociální práci její úřad.

"Pořád ještě máme trochu obavy, že tahle dvojkolejnost bude způsobovat chaos," řekla tehdy Marksová.

Přesná dohoda zatím není ani na tom, kdo by sociální bydlení měl dostávat.

I tady na sebe narážejí stranické pohledy obou resortů.

Zatímco podle ministryně práce je potřeba poskytnout pomoc těm, kteří nemají na komerční nájem, podle Šlechtové má být okruh příjemců menší. Šlechtová hovořila o nespravedlnosti vůči těm, kteří v tísni nejsou, a o "kompetencích k bydlení" u potřebných.

O kompetencích se zmiňuje také šéf sdružení vlastníků domů. Podle něj lidé v bytové nouzi kompetence k bydlení nemají a sociální bydlení by se nemělo přidělovat podle potřeby, ale podle zásluhovosti a snahy změnit svou tíživou situaci.

Také lidovci přišli předloni s návrhem, aby se na získání dostupného bytu lidé podíleli.

Pokud by složili určitou částku, obec by jim bydlení výhodněji pronajala. Po čase by ho mohli případně i odkoupit. Vedení strany tehdy podotklo, že návrh nepředstavuje konkurenci k plánům o sociálním bydlení.

Spor o podobu sociálního bydlení se táhne dlouhé roky, vedl se už před nástupem Sobotkovy vlády. Před lety začal koncepci chystat resort pro místní rozvoj.

V roce 2013 měla obě ministerstva na návrhu spolupracovat. Zatímco resort práce chtěl samostatný zákon, podle resortu pro místní rozvoj měly stačit novely.

Do nich se pak skutečně některé změny promítly, třeba ty o omezení vyplácených dávek. Růst počtu obyvatel chudinských domů, ulic a čtvrtí či nevyhovujících ubytoven to ale nezastavilo. Od roku 2006 za deset let jejich počet vzrostl z 80.000 na zhruba 115.000.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.