Nemovitosti-vykup.cz

Rozdělení věcí podle nového občanského zákoníku

Obecná (gen.) právní úprava věcí v novém občanském zákoníku přináší především souhrn legálních definic a kritérií rozdělení věcí. Zásadní novinkou je vymezení samotného pojmu věc v právním slova smyslu.

Rozdělení věcí podle nového občanského zákoníku

autor. JURIS REAL

Obecná (gen.) právní úprava věcí v novém občanském zákoníku přináší především souhrn legálních definic a kritérií rozdělení věcí. Zásadní novinkou je vymezení samotného pojmu věc v právním slova smyslu.

Věcí je tak vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Lidské tělo ani jeho části a živá zvířata se však za věc nepovažují; právní úprava věci se pouze omezeně použije na živá zvířata v případech, kdy to neodporuje jejich povaze. V ostatních případech dochází k posunu v nahlížení na zvíře, opouští se koncepce zvířete jako pouhé věci, NOZ živým zvířatům přiznává zvláštní význam a hodnotu.

Další podstatnou novinkou je nahrazení pojmu „podnik“ novým pojmem „obchodní závod“.

Důvodem je dle zákonodárce uvolnění pojmu podnik k jeho jinému, již zažitému používání, např. k označení osoby či k vymezení prostoru sloužícímu k podnikání.

Nově se tedy budeme v zákoně setkávat s pojmem závod, který je vymezen jako soubor jmění, které podnikatel vytvořil a z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že závod nemusí být vždy vlastnictvím podnikatele, který je způsobilý k jeho provozu (závod lze např. i zdědit a propachtovat).

Co se týče možného dělení, můžeme věci kategorizovat podle toho, jestli jsou hmotné či nehmotné, movité či nemovité, zastupitelné/nezastupitelné, zuživatelné/nezuživatelné nebo zda jde o věci hromadné.

Právní úprava nově výslovně zahrnuje rozlišení věcí na hmotné a nehmotné. Toto rozdělní umožňuje, aby se tak nový občanský zákoník obecně aplikoval i v oblastech, které byly doposud předmětem oddělených právních předpisů (např. ochrana duševního vlastnictví, nástroje finančního trhu).

Z předchozí právní úpravy dobře známé rozlišení na věcí movité a nemovité je v novém kodexu soukromého práva prohloubeno.

Nemovitými věcmi se rozumí pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. vinný sklep), ale taktéž věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Nelze-li věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc považována za nemovitou. Veškeré další věci jsou movité.

Jednou z nejzásadnějších novinek, které nový občanský zákoník přináší je znovuzavedení zásady superficies solo cedit („povrch ustupuje půdě“). Po více než padesáti letech se do českého právního řádu vrací římsko-právní zásada, která určuje, že součástí pozemku jsou jak prostory nad povrchem i pod povrchem, tak stavby na pozemku a jiná zařízení (s výjimkou staveb dočasných), včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. V případě, že stavbu i pozemek vlastní tatáž osoba, stala se stavba po účinnosti NOZ součástí pozemku, na kterém se nachází, dispozice s pozemkem se tak budou týkat i této stavby. Je-li vlastníkem stavby osoba odlišná od majitele pozemku, pak stavba automaticky nepřechází do jeho vlastnictví, ovšem oběma těmto vlastníkům vzniká předkupní právo k pozemku respektive stavbě. Nevyužije-li oprávněný vlastník předkupního práva, zůstává zachováno a zatěžuje věc i nadále. V souvislosti se zásadou superficies solo cedit nadto platí, že i v pozemku upevněné stroje jsou jeho součástí a tedy ve vlastnictví majitele pozemku. Není-li vlastník stroje majitelem pozemku, nový občanský zákoník mu umožňuje provést zápis speciální výhrady do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Pokud není výhrada takto zapsána, uplatní se domněnka, že stroj náleží majiteli pozemku. Součástí pozemku však nejsou inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení.

Jedním z mnohých právních předpisů, které byly účinností nového občanského zákoníku derogovány, je také zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cenných papírech nebo ZCP). Právní úprava cenných papírů je tedy zcela nově obsažena v novém občanském zákoníku. Oproti zrušené právní úpravě přináší nový občanský zákoník definici cenného papíru, která se v zásadě shoduje s definicí doktrinální. Ustanovení § 514 občanského zákoníku stanoví, že cenným papírem je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Jedním ze znaků cenného papíru je tedy spojení práva s listinou. Zaknihovaný cenný papír, který není představován listinou, ale toliko zápisem v příslušné evidenci, do kategorie cenných papírů nově již nespadá. Podle nového pojetí cenných papírů jsou tedy zaknihované cenné papíry jinou kategorií věcí (věc nehmotná). Ustanovení o cenných papírech jsou však pro ně přímo použitelná, pokud to nevylučuje jejich povaha nebo právní předpis.

Nový občanský zákoník řeší dosud spornou otázku přípustnosti vydání druhů cenných papírů, které nejsou zvlášť upraveny zákonem – tzv. inominátních cenných papírů. Občanský zákoník nově výslovně stanoví, že tyto je možné vydat, jestliže emitent určí právo, které je s cenným papírem spojeno, a údaj o emitentovi, alespoň odkazem na emisní podmínky. Formy, ve kterých je možné cenný papír vydat, zůstávají zachovány, tj. cenný papír lze vydat na řad, na doručitele nebo na jméno. Nový občanský zákoník zavádí vyvratitelnou právní domněnku, dle které v případě, že cenný papír obsahuje jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Pokud naopak cenný papír jméno oprávněné osoby neobsahuje, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka (tedy bez možnosti prokázat opak), že se jedná o cenný papír na doručitele.

Další novinou, kterou NOZ přináší, je možnost nahrazení podpisu emitenta na zastupitelném cenném papíru jeho otiskem, a to to za předpokladu, že jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění. Toto ustanovení bude praktické zejména pro obchodní korporace, které vydávají cenné papíry ve velkém množství (zejm. akcie).

Smluvní typy týkající se dispozice s cennými papíry upravené v zákonech o cenných papírech až na výjimky nový občanský zákoník nepřebírá.

Vzhledem k tomu, že cenný papír je nově věcí v právním smyslu (nikoliv již jinou majetkovou hodnotou), uplatní se obecná právní úprava.

Výjimkou je např. zvláštní úprava úschovy cenného papíru nebo zástavního práva k cennému papíru. Speciální úprava je zachována v případě převodu vlastnického práva, setrvává na principech známých ze zákona o cenných papírech, ale nově ji nalezneme v části třetí kodexu, in concreto pak v ustanovení § 1103 a násl.

Legislativní novinkou je, že k převodu vlastnického práva k cennému papíru na jméno dochází již účinností smlouvy, k jejíž platnosti nově není vyžadována písemná forma. Na rozdíl od úpravy v zákonně o cenných papírech, není možné si sjednat jiný okamžik převodu vlastnického práva s účinky pro třetí osoby.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.