Nemovitosti-vykup.cz

Specializované senáty pro stavební řízení?

Podle Mazance by to v aplikační praxi znamenalo průtahy.

Specializované senáty pro stavební řízení?

autor. JURIS REAL, Česká justice

Podle Mazance by to v aplikační praxi znamenalo průtahy.

Nerovnoměrné zatížení soudců, nedostatek pomocného aparátu a financí a mnoho dalších překážek. Tak reagují zástupci justice na myšlenku ministryně pro místní rozvoj (MMR) Kláry Dostálové (ANO), že pro stavební řízení by mohly být u krajských soudů zřízeny specializované senáty.

„Nejsme ideologicky v zásadě proti. Jen se domníváme, že nápad MMR nepůjde zrealizovat technicky,“ reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka s tím, že resort se s návrhem seznamuje.

Výraznému zrychlení stavebního řízení by podle Dostálové pomohlo zřízení specializovaných senátů u krajských soudů ve vytipovaných krajích. Zabývaly by se třeba velkými liniovými a veřejně prospěšnými stavbami, konstatovala ministryně minulý týden.

„To je opravdu velmi odvážný nápad. Na osmi krajských soudech v republice je celkem 108 soudců. U některých soudů jich je pouze 9 nebo dokonce 6. S ohledem na požadavek „zákonného soudce“ by něco takového přineslo v praxi spíše průtahy než zrychlení řízení,“ reagoval pro Českou justici předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec.

Ten současné přetížení správního soudnictví řeší dlouhodobě. Problematika se na stole objevuje v souvislosti se schvalováním nového stavebního zákona.

Podle Dostálové už podobně funguje např. správní soud v Ostravě, který se zabývá dopravními liniovými stavbami. Jeho předseda Petr Novák ovšem České justici sdělil, že se k předestřenému návrhu staví negativně.

„Možnost stanovení specializace pro určitá soudní oddělení by měla být možná, tedy nikoliv obligatorně daná, a to prostřednictvím rozvrhu práce soudu v rámci jakékoliv agendy na soudě (viz § 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy). Vznik specializovaných senátů pro stavební řízení (obligatorně) by jinak mohl způsobit nerovnoměrné rozvržení nápadu,“ vysvětlil.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra zase upozorňuje na to, že každá zákonem vynucená specializace vede k nerovnoměrnému zatížení nejen soudců, ale i odborného aparátu.

„Pokud by vláda chtěla návrh paní ministryně realizovat, musela by přidat finanční prostředky justici,“ varuje. S tím souhlasí šéf plzeňského krajského soudu podle kterého by byla při realizaci klíčová finanční injekce pro soudy.

„Spíše by bylo problémem, pokud by se uskutečnily představy, o kterých jsem již slyšel, a podle kterých by měly soudy v těchto věcech i rozhodovat jaksi meritorně, ne jen přezkoumávat správní rozhodnutí. To by se povaze správního soudnictví zcela vymykalo,“ dodává Sedláček. Je však nepravděpodobné, že by resort spravedlnosti chtěl uvolňovat další finance pro soudy, když letos jim naopak v rozpočtech škrtal a vybídl ke škrtům zaměstnaneckých tabulkových míst.

Soudci také připomínají, že ve srovnání s ostatní agendou stavebních řízení ve správním soudnictví není zase takové množství, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Jestliže by k úpravě senátů došlo, nebylo by to možné na menších soudech a došlo by tak k jejich dalšímu oslabování.

„Řešení vidím jen v koncepční změně působení správních úseků jen na některých správních soudech, případně v několika samostatných „krajských správních soudech",“ myslí si soudce NSS Filip Dienstbier.

Nejdelší je v současné době správní řízení na Městském soudu v Praze.

"Justiční statistiky" ale upozorňují, že kritická je delší dobu i situace i na Krajském soudu v Brně. A to přes fakt, že oba soudy si oproti minulým statistikám o několik procent polepšily.

Zatímco na Městském soudu v Praze trvá řízení průměrně 569 dní, v Brně je to 516 dní.

Nejlépe se na tom nachází Krajský soud v Českých Budějovicích, kde řízení trvá v průměru 207 dní.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.