Nemovitosti-vykup.cz

Bytové družstevnictví zdaleka není na ústupu.

V posledním období se specifické právní problematice družstevního bydlení věnujeme více, než je obvyklé. I z tohoto důvodu jsme nemohli přehlédnout zajímavý článek Evy Fryšarové, který byl otištěn dne 28. 7. 2011 v Mf DNES na str. B1 a B2.

Bytové družstevnictví zdaleka není na ústupu.

V posledním období se specifické právní problematice družstevního bydlení věnujeme více, než je obvyklé. I z tohoto důvodu jsme nemohli přehlédnout zajímavý článek Evy Fryšarové, který byl otištěn dne 28. 7. 2011 v Mf DNES na str. B1 a B2.

Pražané začali znovu objevovat družstevní bydlení.

Metr čtvereční bytu v developerském projektu stojí v metropoli v průměru 55 tisíc korun, ten v družstevním bytu může být levnější i o patnáct tisíc. Bytové družstvo Pokrok jich ročně chce postavit sto.

Kdo si myslel, že bytová družstva jsou mizejícím přežitkem komunismu, ten se mýlí. V Praze totiž podle informací MF DNES vzniká několik družstevních projektů. Důvod je prostý. Jde totiž o levnější variantu vlastního bydlení, navíc lidé nemusí při pořizování bytů procházet dlouhými jednáními s bankami. “Zájem o družstevní bydlení v Praze určitě je a souvisí zejména s nižší cenou za “koupi” takového bytu než za obdobný byt v osobním vlastnictví,” říká Petr Turczer, znalec v oboru Appraisal Services. Na druhou stranu však upozorňuje na možnost rizika při špatném hospodaření družstva. “To může v krajním případě vyústit i ve vyhlášení konkurzu na majetek družstva. Tímto způsobem lze o byt přijít, avšak to se mnohokrát nestalo,” doplňuje.

Nové družstevní byty budou v Modřanech a na Barrandově.

Podle Pavla Dočkala z realitní kanceláře Century 21 družstva dlouhou dobu nestavěla, nicméně teď se k tomuto modelu výstavby vracejí a často spolupracují i s developery. Stavební bytové družstvo Pokrok tak teď v Modřanech staví dům s devětadvaceti byty, zkolaudován bude na konci roku, další chystá třeba na Barrandově. “Ročně chceme postavit šedesát až sto bytů,” říká Oldřich Sova, ředitel družstva, jež v Praze spravuje jedenadvacet tisíc bytů. Přitom dvě třetiny z nich už byly převedeny do osobního vlastnictví. Teď jednáme také o nákupu pozemků či projektů od developerů,” doplňuje Sova.

Družstvu se platí “nájemné”, hypotéku si brát nemusíte.

Jak to funguje? Zájemce družstvu zaplatí dvacet až třicet procent z ceny bytu, zbytek mu pak splácí po dobu zhruba dvaceti let formou nájemného. Výhodou je, že úvěr si u banky nebere nájemce, ale družstvo, které ho pak také vrací. “Což je dobré pro někoho, kdo z jakéhokoliv důvodu sám na hypotéku nedosáhne. Navíc tu odpadají jednání s bankou,” podotýká Sova. Poté byt připadne nájemci. Přestože i do družstevního bydlení zpočátku investujete poměrně vysokou částku, je nižší než u pořízení nemovitosti do osobního vlastnictví. “Celková cena projektu je oproti developerské výstavbě nižší o deset až patnáct procent. Družstva totiž nevytvářejí zisk,” upřesňuje Sova. Zatímco metr čtvereční bytu teď v Praze podle údajů portálu realitymix.cz stojí v průměru 55 tisíc korun, za metr čtvereční družstevního bytu dáte okolo čtyřiceti tisíc korun. Nejenže se v metropoli družstevní byty stavějí nově, ale v nabídce realitních kanceláří je možné najít i ty “z druhé ruky”. Zhruba čtvrtina pražských bytů, které nabízí realitní kancelář Re/max, je družstevních. Podle makléřsky Zuzany Smekalové jdou i tyto byty na odbyt. “O byty v osobním vlastnictví je zájem větší, nicméně i ty v družstevním se prodávají velice dobře,” říká Smekalová. Se staršími družstevními byty je ovšem problém ten, že na ně banky zpravidla neposkytují hypotéky. Jen šest až sedm procent úvěrů, které ročně poskytne Česká spořitelna, náleží fyzickým osobám na financování družstevního bydlení. Jako družstevník totiž člověk nevlastní konkrétní byt, ale jen podíl v družstvu, jemuž byt patří. Přestože výstavba družstevních bytů v Praze znovu ožívá, z dat, která nedávno zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že pro řadu lidí je osobní vlastnictví stále atraktivnější než to družstevní a dochází k jeho převodu. Zatímco v roce 2005 vlastnila velká bytová družstva v metropoli více než 26 tisíc bytů, předloni to byla jen polovina. Naopak společenství vlastníků výrazně přibývá, to je zase dáno masivní výstavbou a dokončováním developerských projektů.

Jaká jsou rizika?

Největším rizikem družstevního bydlení se může stát špatné hospodaření družstva. To může v krajním případě vyústit i ve vyhlášení konkurzu na majetek družstva, a tak lze o byt přijít.

Výhody a nevýhody.

Družstevní byt je oproti koupi bytu do osobního vlastnictví levnější, vyřízení formalit je jednodušší, není potřeba zápis do katastru nemovitostí. Složitější může být pronajímání bytu. Pokud chcete v bytě dělat úpravy, je nutný souhlas družstva, naopak družstvo by se mělo starat o údržbu domu. Družstevní byt nelze zastavit.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.