Provozuje:
Juris Real Estate

Deficit stát. rozpočtu v porovnání s hospodařením národohospodářských velmocí.

V tomto článku si přiblížíme zejména zajímavé názory profesora ekonomie - V. Komárka na “problém” deficitu státního rozpočtu ČR, který byl publikován v Mladé Frontě DNES dne 18. prosince 2009 pod názvem - Bez zadlužování se nového růstu nedočkáme.

Deficit státního rozpočtu v porovnání s hospodařením národohospodářských velmocí.

V tomto článku si přiblížíme zejména zajímavé názory profesora ekonomie - Valtra Komárka na “problém” deficitu státního rozpočtu ČR, který byl publikován v Mladé Frontě DNES dne 18. prosince 2009 pod názvem - Bez zadlužování se nového růstu nedočkáme.

autor. JURIS REAL

Uznávaný profesor ekonomie, který bývá spojován především s událostmi v roce 1989, si v tomto článku klade pro běžné občany České republiky srozumitelnou cestou a pro čtenáře, kteří se nevěnují příliš národnímu hospodářství i rovněž laskavou formou otázku, která se týká velkého deficitu státního rozpočtu ČR a taktéž se snaží apolitickým způsobem najít na tuto otázku konkrétní odpověď. Pro ještě větší srozumitelnost jsme si dovolili článek opatřit jednoduchými poznámkami naší redakce. Za povšimnutí jistě stojí i kritika autora nad hospodařením bývalého Sobotkova Ministerstva financí (pozn. ČSSD) od převážně levicově orientovaného ekonoma.

“Přiznám se, že mě rozpočtové zoufalství novinářů unavuje - ten vtíravý refrén, že jsme již “přes 100 tisíc korun zadluženi až po vnoučata”, je skličující. Jako příklad uvádím televizní besedu s Václavem Moravcem, který ji co chvíli přerušoval za účelem sdělení, o kolik se za těch pár prošlých minut náš státní dluh zase zvětšil. Pan redaktor dokázal rozpočtový schodek podělit 365 dny, 24 hodinami a 60 minutami, což asi považuje za úctyhodný ekonomický, snad až makroekonomický výkon. Připadá mi to celé příliš zjednodušené. Snad půl století jsem se státními rozpočty zabýval včetně složitých zpětných vazeb veřejných financí s podnikovými i osobními, mezinárodními, jakož i makroekonomickými proporcemi a ekonomickou efektivností. Tak se opravdu omezím jen na jedinou otázku: podle čerstvě publikovaného výhledu organizace ekonomicky vyspělých zemí (pozn. naší redakce OECD) v roce 2010 bude náš celkový veřejný dluh činit 39 procent z našeho HDP (pozn. naší redakce - pan profesor zde podle našeho názoru zcela jednoznačně správně ukazuje na fakt, že deficit veřejných financí by se měl porovnávat s ukazatelem hrubého domácího produktu, neboť není klíčové, zda-li se náš schodek veřejných financí zrovna rovná 165 miliardám nebo 170 miliardám korun, ale ve skutečnosti je rozhodující, kolik činí schodek veřejných financí procent z našeho hrubého domácího produktu - právě tento indikátor je důležitý v souvislosti s přijetím Eura v České republice, a to s ohledem na tzv. maastrichtská konvergenční kritéria. - Např. Doc. Jiří Blažek z Katedry finančního práva a národního hospodářství “brněnské“ právnické fakulty Masarykovy univerzity pak v této rovině hovoří o tzv. zásadě shodných podmínek (ceteris paribus) - In Blažek, J. Základy ekonomie. 2. doplněné vydání. Nakladatelství Doplněk a Masarykova univerzita Brno, 1996, s. 9.). Zatímco u sousedů Rakouska a Německa to bude dvojnásobek (79 procent a 84 procent), u Británie a Francie ještě více (89 procent a 94 procent), o rekordmanech, jako je Belgie, Itálie či Japonsko (106 procent, 127 procent a 199, 9 procenta), nemluvě. Z toho plyne zcela jednoduchá otázka: Opravdu si myslíte, že ve všech těchto bohatých zemí mají tak neschopné, populistické, až přihlouplé státníky a finančníky, že jsou dvojnásobně (i více) zadluženi než my ? Před touto jednoduchou otázkou prosím nekličkujte. I malé dítě ví, že třeba na obří dluh USA ani deset největších bank dohromady nemůže stačit a rovněž u dluhů Německa či Británie zdaleka nejde o takovou “hračku” jako u naší zemičky. Naše zadlužování přitom nechci zlehčovat a považuji za nutné, aby s obnovou ekonomického růstu tentokráte byly dluhy spláceny. Nyní však je krize, kdy je nutno chápat, že schodky rostou ne z rozhazovačnosti, ale v důsledku poklesu HDP, a tím příjmů rozpočtu, což však nelze pasivně pouštět do ekonomiky a spotřeby, neboť by to znamenalo krizi dále prohlubovat. Ještě minulý týden žijící snad největší ekonom Samuelson nám tento odkaz zanechal jako jednu ze základních pouček moderní politické ekonomie, což jsme bohužel v tučných letech vlády sociální demokracie nerespektovali, a tím pochopitelně neseme za současnou výši státního dluhu vysokou spoluodpovědnost. Dále připomínám, jak se u nás ohrnoval nos nad finančníky USA a dalšími, kteří východisko z krize hledali ve zvyšování výdajů státního rozpočtu. Dnes snad nikdo nepochybuje, že toto východisko skutečně našli a jejich úvahy v realistickém kontextu s rozvojem Číny a Indie byly přísně racionální”.

Zcela opačný názor pak snad reprezentuje (pozn. vystihuje) stanovisko Tomáše Sachera, které tento autor vyjádřil v článku Kde na to vzít ? Co čeká po snížení investorské důvěry a zrychlení dluhové spirály, který byl publikován minulý týden v časopisu Respekt. Na rozdíl od Valtra Komárka má především tento ekonom strach ze snížení ratingu naší zemi, a to samozřejmě při současném velkém zadlužení České republiky.




Fórum




Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
  Opište ověřovací kód z obrázku!
   
 
  Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.


 
Novinka

Získejte až 20% z provize realitní kanceláře.

Spolupráce - Provizi ve výši 20% nabízíme tomu, kdo zprostředkuje obchod, který bude naší společností úspěšně realizován.

Volejte 777 603 019

 

Kalkulátor nemovitostí

KalkultorSpočítejte si cenu vaší nemovitosti: Více o kalkulátoru

 

Poslední Aktuality a články

Hypoteční úvěry zlevňují pátý měsíc po sobě.

Průměrná úroková sazba hypoték se v červnu snížila na 2, 76 procenta z květnových 2, 80 procenta. Sazby podle údajů Fincentra Hypoindexu klesly pátý měsíc v řadě. Více»

Tuzemské bydlení je velmi drahé.

Dostupnost bydlení v České republice je v komparaci s 12 evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde Čechy, Moravany a Slezany na 11, 2 průměrného ročního platu. Více»

Hlavnímu městu uniká odkup nádraží Vyšehrad.

Praha se nechystá kupovat chátrající nádraží Vyšehrad, poněvadž cena, kterou za ni vlastník požaduje, je příliš vysoká. Tuto informaci uvedl radní pro majetek Jan Chabr. Více»

Stavba nádrží na Rakovnicku má začít nejpozději v roce 2022.

Stavba vodních nádrží pro zmírnění následků sucha u Senomat a Šanova na Rakovnicku má začít nejpozději v roce 2022. Domluven je výkup většiny pozemků, s několika vlastníky se ještě jedná. Více»

Stát vynaloží až 1,5 mld. korun na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině.

Většina finančních prostředků bude pocházet z evropského Operačního programu Životní prostředí. Projekty zajistí Státní pozemkový úřad. Žurnalistům to při návštěvě Nenačovic na Berounsku sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Více»

Všechny články a aktuality »»