Provozuje:
Juris Real Estate

Deficit stát. rozpočtu v porovnání s hospodařením národohospodářských velmocí.

V tomto článku si přiblížíme zejména zajímavé názory profesora ekonomie - V. Komárka na “problém” deficitu státního rozpočtu ČR, který byl publikován v Mladé Frontě DNES dne 18. prosince 2009 pod názvem - Bez zadlužování se nového růstu nedočkáme.

Deficit státního rozpočtu v porovnání s hospodařením národohospodářských velmocí.

V tomto článku si přiblížíme zejména zajímavé názory profesora ekonomie - Valtra Komárka na “problém” deficitu státního rozpočtu ČR, který byl publikován v Mladé Frontě DNES dne 18. prosince 2009 pod názvem - Bez zadlužování se nového růstu nedočkáme.

autor. JURIS REAL

Uznávaný profesor ekonomie, který bývá spojován především s událostmi v roce 1989, si v tomto článku klade pro běžné občany České republiky srozumitelnou cestou a pro čtenáře, kteří se nevěnují příliš národnímu hospodářství i rovněž laskavou formou otázku, která se týká velkého deficitu státního rozpočtu ČR a taktéž se snaží apolitickým způsobem najít na tuto otázku konkrétní odpověď. Pro ještě větší srozumitelnost jsme si dovolili článek opatřit jednoduchými poznámkami naší redakce. Za povšimnutí jistě stojí i kritika autora nad hospodařením bývalého Sobotkova Ministerstva financí (pozn. ČSSD) od převážně levicově orientovaného ekonoma.

“Přiznám se, že mě rozpočtové zoufalství novinářů unavuje - ten vtíravý refrén, že jsme již “přes 100 tisíc korun zadluženi až po vnoučata”, je skličující. Jako příklad uvádím televizní besedu s Václavem Moravcem, který ji co chvíli přerušoval za účelem sdělení, o kolik se za těch pár prošlých minut náš státní dluh zase zvětšil. Pan redaktor dokázal rozpočtový schodek podělit 365 dny, 24 hodinami a 60 minutami, což asi považuje za úctyhodný ekonomický, snad až makroekonomický výkon. Připadá mi to celé příliš zjednodušené. Snad půl století jsem se státními rozpočty zabýval včetně složitých zpětných vazeb veřejných financí s podnikovými i osobními, mezinárodními, jakož i makroekonomickými proporcemi a ekonomickou efektivností. Tak se opravdu omezím jen na jedinou otázku: podle čerstvě publikovaného výhledu organizace ekonomicky vyspělých zemí (pozn. naší redakce OECD) v roce 2010 bude náš celkový veřejný dluh činit 39 procent z našeho HDP (pozn. naší redakce - pan profesor zde podle našeho názoru zcela jednoznačně správně ukazuje na fakt, že deficit veřejných financí by se měl porovnávat s ukazatelem hrubého domácího produktu, neboť není klíčové, zda-li se náš schodek veřejných financí zrovna rovná 165 miliardám nebo 170 miliardám korun, ale ve skutečnosti je rozhodující, kolik činí schodek veřejných financí procent z našeho hrubého domácího produktu - právě tento indikátor je důležitý v souvislosti s přijetím Eura v České republice, a to s ohledem na tzv. maastrichtská konvergenční kritéria. - Např. Doc. Jiří Blažek z Katedry finančního práva a národního hospodářství “brněnské“ právnické fakulty Masarykovy univerzity pak v této rovině hovoří o tzv. zásadě shodných podmínek (ceteris paribus) - In Blažek, J. Základy ekonomie. 2. doplněné vydání. Nakladatelství Doplněk a Masarykova univerzita Brno, 1996, s. 9.). Zatímco u sousedů Rakouska a Německa to bude dvojnásobek (79 procent a 84 procent), u Británie a Francie ještě více (89 procent a 94 procent), o rekordmanech, jako je Belgie, Itálie či Japonsko (106 procent, 127 procent a 199, 9 procenta), nemluvě. Z toho plyne zcela jednoduchá otázka: Opravdu si myslíte, že ve všech těchto bohatých zemí mají tak neschopné, populistické, až přihlouplé státníky a finančníky, že jsou dvojnásobně (i více) zadluženi než my ? Před touto jednoduchou otázkou prosím nekličkujte. I malé dítě ví, že třeba na obří dluh USA ani deset největších bank dohromady nemůže stačit a rovněž u dluhů Německa či Británie zdaleka nejde o takovou “hračku” jako u naší zemičky. Naše zadlužování přitom nechci zlehčovat a považuji za nutné, aby s obnovou ekonomického růstu tentokráte byly dluhy spláceny. Nyní však je krize, kdy je nutno chápat, že schodky rostou ne z rozhazovačnosti, ale v důsledku poklesu HDP, a tím příjmů rozpočtu, což však nelze pasivně pouštět do ekonomiky a spotřeby, neboť by to znamenalo krizi dále prohlubovat. Ještě minulý týden žijící snad největší ekonom Samuelson nám tento odkaz zanechal jako jednu ze základních pouček moderní politické ekonomie, což jsme bohužel v tučných letech vlády sociální demokracie nerespektovali, a tím pochopitelně neseme za současnou výši státního dluhu vysokou spoluodpovědnost. Dále připomínám, jak se u nás ohrnoval nos nad finančníky USA a dalšími, kteří východisko z krize hledali ve zvyšování výdajů státního rozpočtu. Dnes snad nikdo nepochybuje, že toto východisko skutečně našli a jejich úvahy v realistickém kontextu s rozvojem Číny a Indie byly přísně racionální”.

Zcela opačný názor pak snad reprezentuje (pozn. vystihuje) stanovisko Tomáše Sachera, které tento autor vyjádřil v článku Kde na to vzít ? Co čeká po snížení investorské důvěry a zrychlení dluhové spirály, který byl publikován minulý týden v časopisu Respekt. Na rozdíl od Valtra Komárka má především tento ekonom strach ze snížení ratingu naší zemi, a to samozřejmě při současném velkém zadlužení České republiky.




Fórum




Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
  Opište ověřovací kód z obrázku!
   
 
  Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.


 
Novinka

Získejte až 20% z provize realitní kanceláře.

Spolupráce - Provizi ve výši 20% nabízíme tomu, kdo zprostředkuje obchod, který bude naší společností úspěšně realizován.

Volejte 777 603 019

 

Kalkulátor nemovitostí

KalkultorSpočítejte si cenu vaší nemovitosti: Více o kalkulátoru

 

Poslední Aktuality a články

Architekti představili členům zastupitelstva novou podobu mrakodrapu v Ostravě.

Do sedmi let by v Ostravě mohl vyrůst mrakodrap, který se má stát novou výraznou dominantou města. Jeho upravenou podobu architekti představili zastupitelům na jednání. Více»

Platební terminál v kostele se osvědčil.

S kartami se darovalo více. Více»

Kůrovcem je mimořádně silně zasažená nebo ohrožená polovina katastrů v tuzemsku.

Ministerstvo zemědělství rozšířilo zónu, ve které mohou vlastníci upustit od některých opatření, o sedm procent na 6 569 katastrálních území. Více»

Letošní sklizeň je u konce.

Produkce obilovin je 7,55 milionu t. Více»

Poslanecká sněmovna posílila bezpečnostní prvky stavby dukovanské elektrárny.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Více»

Všechny články a aktuality »»