Nemovitosti-vykup.cz

Dnes o právu stavby a věcných břemenech

Důvodem pro znovuobnovení možnosti sjednat právo stavby je pravidlo, že stavba je součástí pozemku a nemůže mít tudíž rozdílného vlastníka. Vlastník však může pozemek dočasně přenechat jiné osobě, které tam stavět umožní.

Dnes o právu stavby a věcných břemenech

autor. JURIS REAL

Důvodem pro znovuobnovení možnosti sjednat právo stavby je pravidlo, že stavba je součástí pozemku a nemůže mít tudíž rozdílného vlastníka. Vlastník však může pozemek dočasně přenechat jiné osobě, které tam stavět umožní.

Právo stavby jako věcné právo zatěžuje cizí pozemek tím způsobem, že osoba, jíž toto právo přísluší (stavebník), je oprávněna mít na tomto pozemku (popřípadě pod pozemkem) stavbu.

Právo stavby zahrnuje jednak možnost vybudovat stavbu novou, ale může spočívat i v oprávnění převzít již existující stavbu.

Právo stavby je věcí nemovitou a podléhá tedy samozřejmě i ustanovením o nemovitých věcech, zejména pak zápisu do katastru nemovitostí (vznik práva stavby zřízeného smlouvou, je dokonce vázán na zápis do katastru nemovitostí).

Právo stavby se vždy zřizuje jako dočasné právo a NOZ omezuje maximální dobu jeho trvání na 99 let.

Doba, na kterou se zřizuje, musí být zároveň jasná z katastru nemovitostí. Právo stavby lze zřídit jako úplatné či bezúplatné a přechází jako nemovitá věc na dědice i na jiného všeobecného právního nástupce.

Pokud není sjednáno jinak, váže se také k právu stavby předkupní právo, které má stavebník k pozemku a vlastník pozemku k právu stavby. Stavebníkovi současně náleží náhrada za stavbu, při zániku práva stavby (uplynutím doby, na kterou bylo právo zřízeno), která činí polovinu hodnoty stavby v době zániku práva stavby (opět lze sjednat odlišně).

Věcná břemena upravuje nový občanský zákoník mnohem podrobněji než zákoník starý. Nově je dělí na dvě skupiny, a to služebnosti a reálná břemena. Navíc také neváže zřízení věcného břemene pouze na nemovitou věc, jak tomu bylo doposud.

Na základě služebnosti je vlastník věci povinen něco strpět nebo se něčeho zdržet, služebnost tedy obecně spočívá v pasivitě vlastníka.

Škála možných služebností je velmi široká a NOZ vymezuje pouze některé jejich druhy (ty, jejichž zvláštnosti považoval zákonodárce za užitečné vymezit pro případ, že strany se nedohodnou na odlišných pravidlech).

Pokud se zřizuje služebnost k věci zapsané v katastru nemovitostí, vzniká služebnost zápisem do katastru, u věcí nezapisovaných vzniká účinností smlouvy.

Služebnost je vázána na určitou osobu nebo pozemek, nelze ji přenést na jiný pozemek nebo spojit s jinou osobou (ani svémocně, ani dohodou).

Služebnosti nový občanský zákoník dělí na pozemkové a osobní. Pozemkovými služebnostmi jsou např. služebnost okapu, opora cizí stavby, právo na svod dešťové vody nebo také služebnost cesty či stezky.

Osobní služebnosti mohou vykazovat značnou variabilitu. V zásadě se však vždy jedná o zřízení užívacího nebo požívacího práva osobě oprávněné. Oprávněný má právo věc užívat, užitky z věci ale náleží vlastníku věci a vlastník je povinen věc udržovat. Poživatel má právo užívat věc a požívat její plody, nese náklady a udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal. Mezi osobní služebnosti patří také služebnost bytu.

Oproti služebnostem zavazují reálná břemena vlastníka služebné věci vyvíjet aktivně nějakou činnost, poskytovat nějaký užitek, tedy něco dát nebo něco konat (např. povinnost udržovat studnu, dodávat otop apod.).

Reálným břemenem může být na rozdíl od služebnosti zatížena pouze věc evidovaná v katastru nemovitostí. Typické je pro ně také to, že je lze zřídit na určitý časový úsek a jsou-li zřízena na dobu neurčitou, může se vlastník věci vykoupit. Nebude-li povinnost z reálného břemene splněna, má oprávněný namísto toho nárok na peněžitou náhradu

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.