Nemovitosti-vykup.cz

Nový legislativní návrh, který se týká provádění exekucí.

V dnešní aktualitě se zaměříme na návrh legislativní novinky, která se týká exekucí. V této souvislosti jsme se setkali se zajímavým článek Františka Korbela, jenž vyšel v deníku Právo dne 23. 6. 2011 na str. 6.

Nový legislativní návrh, který se týká provádění exekucí.

autor. JURIS REAL

V dnešní aktualitě se zaměříme na návrh legislativní novinky, která se týká exekucí. V této souvislosti jsme se setkali se zajímavým článek JUDr. Františka Korbela-náměstka pro legislativu na Ministerstvu spravedlnosti, jenž vyšel v deníku Právo dne 23. 6. 2011 na str. 6.

V deníku Právo vyšel v úterý článek Jindřicha Gintera Lidem se nelíbí návrh vyřadit soudy z uvalování exekucí. Autor v něm popisuje údajný návrh ministra spravedlnosti, který má umožnit, "aby o uvalení exekuce rozhodovaly nikoli soudy na základě žaloby podané věřitelem jako dnes, ale přímo exekutoři". Text autora vychází z hlubokého nepochopení, neboť popisuje něco, co nikdo v žádném případě nenavrhuje. Bohužel, děje se tak ve společensky citlivém a přitom odborně komplikovaném oboru exekučního práva, kde není radno strašit veřejnost nepravdivými údaji. Důsledky takovýchto smyšlených informací mohou poškodit právní jistotu občanů. Soudní řízení se již od dob římského práva dělí na část tzv. nalézací a část vykonávací. Řízení nalézací se zahajuje žalobou a právě v něm se řeší spor znesvářených stran, ať již jde o spor věřitele s dlužníkem o zaplacení, spor manželů o rozvod manželství apod. Má-li být proces rozhodování sporu nezávislý, může jej řešit výhradně nezávislý soud. Soud provádí důkazy a zvažuje argumenty obou stran. Hovoříme o tom, že soud v průběhu sporu "nalézá" právo, od toho pak "řízení nalézací". Na tom návrh ministra nic nemění. Řízení nalézací zdaleka nekončí rozhodnutím soudu prvního stupně. Pokud se strana, která prohrála, odvolá, řízení nalézací pokračuje u vyššího soudu. Právo pak nalézá odvolací (krajský či vrchní) soud, případně ještě v rámci dovolání Nejvyšší soud. Teprve když se nelze dále odvolat, řízení nalézací končí a rozsudek nezávislého soudu nabývá právní moci. Pravomocný rozsudek je právo. A právo musí být splněno. Zatím účelem rozsudek stanoví lhůtu ke splnění. Kupříkladu tak, že žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Teprve když žalovaný rozsudek dobrovolně nesplní, může začít řízení vykonávací. Do roku 2001 je prováděla pouze exekuční oddělení okresních soudů. Jak to vypadalo, si dnes již neumíme ani představit. Výkon rozhodnutí byl zoufale přetížen a prakticky nefungoval. Věřitel, který zaplatil všechny náklady a po letech nalézání se dočkal rozsudku, splakal nad výdělkem. Právo přiznané mu rozsudkem žalovaný nesplnil a soud je nevymohl, nebo v lepším případě za dalších pět let. To se radikálně změnilo po zavedení soudních exekutorů, kteří jsou na řádném výkonu rozhodnutí zainteresováni podílem z vymoženého plnění. Exekutor již nenalézá právo, ale pouze vymáhá nesplněný rozsudek. Bohužel, v roce 2001 se přijalo řešení, že k zahájení exekuce musí dát ještě jeden souhlas soud. V praxi to znamená pouze tolik, že soud přijímá zhruba 700 000 návrhů na zahájení exekuce ročně a vyhotovuje formální rozhodnutí, kde jen razítkuje papír. Soud samozřejmě ověřuje, zda pro exekuci existuje rozsudek, ale promiňte, to snad nemusí dělat soud. A pokud ano, nestíhá včas důležitější věci, mimo jiné výkon dohledu nad prováděním exekuce. Návrh ministerstva spravedlnosti směřuje k jedinému. Zrušit formální nařizování exekuce soudem a tím uvolnit kapacity soudu na smysluplnější agendu. Problém totiž není v tom, jak se exekuce zahajuje, ale v tom, jakým způsobem u některých exekutorů probíhá.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.