Nemovitosti-vykup.cz

Nový občanský zákoník zavedl do oblasti nájmu bytu mnoho změn.

Jedna z nejbouřlivějších debat se mezi majiteli i nájemci vede o to, kdy a za jakých podmínek je možné dát výpověď z nájmu bytu, jestliže se změnily podmínky, za nichž byla smlouva o nájmu bytu původně kontrahována.

Nový občanský zákoník zavedl do oblasti nájmu bytu mnoho změn.

autor. JURID REAL

Jedna z nejbouřlivějších debat se mezi majiteli i nájemci vede o to, kdy a za jakých podmínek je možné dát výpověď z nájmu bytu, jestliže se změnily podmínky, za nichž byla smlouva o nájmu bytu původně kontrahována.

Teď se renomovaní právníci z Komise pro aplikaci nové legislativy shodli na jednotném výkladu. Podle ustanovení § 2287 OZ může nájemce vypovědět nájem bytu, nebo nájem domu, sjednaný na dobu určitou, „změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval“. Toto ustanovení však postrádá pravidla o délce výpovědní doby, což představuje mezeru v zákoně, protože zákon počítá s možností výpovědi bez výslovného sjednání, počítá s výpovědní dobou, avšak nestanoví její délku.

Expertní skupina se shodla, že tento případ je proto nutné řešit použitím analogie (lépe řečeno - analogie legis), tedy postupem, s nímž občanský zákoník počítá v ustanovení § 10 odst. 1 OZ.

Pro vyplnění této mezery má být nalezeno takové ustanovení, které se týká právního případu, jež je co do svého obsahu a účelu nejbližší ustanovení § 2287 a kterým je tříměsíční výpovědní doba stanovená v § 2231 odst. 1 OZ pro nájem nemovité věci sjednaný na dobu neurčitou.

"Smyslem a účelem pravidla zakotveného v ustanovení § 2287 je umožnit nájemci ukončit nájem v případech nepředvídaných změn týkajících se důležitých zájmů jeho soukromého života. Jde o takové změny okolností, které nastanou teprve po uzavření smlouvy a v jejichž důsledku nelze po nájemci rozumně požadovat, aby nadále setrval ve stávajícím obydlí. Nelze však najít žádný rozumný důvod, proč by měla být tato možnost poskytnuta nájemci pouze a jenom v těch případech, kdy si strany předem pro tento případ sjednaly výpovědní dobu. Zcela bez významu není ani skutečnost, že by se tím nájemce bez racionálního opodstatnění dostal do horšího postavení než pronajímatel, který může smlouvu vypovědět z důvodů uvedených v § 2288 a § 2291 OZ, aniž by byla ve smlouvě sjednána délka výpovědní doby. Zákonodárce v tomto ustanovení zakotvil na ochranu nájemce specifický důvod pro vypovězení nájmu, který se má uplatnit bez ohledu na to, co si strany sjednaly."

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.