Nemovitosti-vykup.cz

Platí ještě v exekučním řízení tzv. zásada rovnosti před zákonem?

Jak je možné, že obec, kraj či stát budou před exekucemi lépe chráněni než běžný občan České republiky?

Platí ještě tzv. zásada rovnosti před zákonem?

Jak je možné, že obec, kraj či stát budou před exekucemi lépe chráněni než běžný občan České republiky?

Tak tento problém si právě nastíníme v dnešním článku.

Města a krajské úřady budou mít stejně jako už dnes stát výrazně větši ochranu svého majetku před exekucí než řadový občan. Na státní a nově i městské objekty nebude možné dát exekuční zástavu do katastru nemovitostí jako běžně lidem či firmám. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tím reaguje na exekuční kauzu Karlův most. Změna je součástí návrhu k legislativní novele občanského soudního řádu a exekučního řádu, která se nachází v Poslanecké sněmovně. "Jde o zásadní změnu, protože doposud bylo v souladu s dlouhodobě zažitými soukromoprávními principy pravidlem, že postavení státu a dalších veřejných subjektů je rovnocenné s postavením soukromoprávních subjektů," řekl Právu David Tala z Exekutorského úřadu Přerov. Jinými slovy tak padá princip alespoň formální rovnosti státu a obyčejných občanů před zákony. V tomto případě jsou tím rovnějším státní orgány. Když totiž člověk neplatí státu sociální pojištění, je na něj poměrně brzy vedena exekuce, přičemž se bez diskuse zaznamenává exekuční zástava (tzv. plomba) u jeho bytu, domu či pozemku na katastru nemovitostí. Je to výrazné stigma dlužníka. Z toho vyplývá, že s tímto majetkem nesmí nijak bez svolení exekutora, respektive věřitele, nakládat, a dojde-li až do exekuce samotné, je nemovitost bez diskuse dána do dražby. V praxi visí na jednom domku dlužníka i více než pět exekučních zástav, iniciovaných nejrůznějšími věřiteli, od lichvářů přes operátory až po sociálku. Dluží-li ale naopak peníze občanovi stát, tak na jeho objekty se tato exekuční zástava v katastru nemovitosti nesmí dávat. Nyní budou mít tuto výsadu i územně samosprávné celky. "Předpokládá se, že do katastru nemovitostí nebude zasíláno vyrozumění o zahájení exekuce (pokud bude povinným stát), a exekuce se tedy u státu a územně správných celků do katastru nepromítne," potvrdila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Zákaz nakládat se svým majetkem s výjimkou běžné obchodní a provozní činnosti během exekučního řízení (tzv. generální inhibitorium) se podle Palečkové nevztahuje na majetek státu, je-li stát povinným (dlužníkem). "U územně správných celků, budou-li povinnými, by se tedy nově rovněž neuplatnilo generální inhibitorium, protože lze předpokládat, že nebudou se svým majetkem nakládat tak, aby poškodili věřitele, a generální inhibitorium by naopak mohlo bránit výkonu veřejné moci," dodala Palečková. Potvrdila, že u občanů se bude i nadále na jejich majetek vztahovat generální inhibitorium, tedy exekuční zástava na jejich nemovitosti v katastru, a exekuce bude na základě vyrozumnění vyznačena v katastru nemovitostí. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že není důvod dávat exekuční plombu na státní a veřejné objekty, neboť ze strany státu a územních celků nepřipadá v úvahu maření exekucí, převádění majetků na někoho dalšího, zkrácení oprávněného a účelové zbavování se majetku. Exekuce iniciované občany či firmami vůči státu nejsou zatím příliš časté, protože jak Právu potvrdili právníci, soudy v těchto případech velice pečlivě zkoumají nejen procesní záležitosti, ale i oprávněnost nároku a jeho precizní zdokumentování. "V ojedinělých případech evidujeme exekuce nařízené vůči ministerstvům, městům, obcím, případně vůči konkrétní místní části," potvrdil Tala. "Typický exekuční spor, kde by jako dlužník vystupoval orgán veřejné správy, doposud soudy vyšších stupňů neřešily," řekla Právu Petra Gříbková z Evropského právního informačního systému Codexis na základě analýzy české judikatury.

Podle ní se objevují "zmatené pokusy jednotlivců na zahájení řízení před Ústavním soudem, ve kterých se tito navrhovatelé domáhají například vydání rozhodnutí o nařízení exekuce na majetek místního úřadu práce, bytového družstva či na majetek řídících pracovníků ministerstva práce a sociálních věcí". "Tyto návrhy však zatím nebylo možné, pro četné materiální i formální nedostatky, považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem," dodala Gříbková. Jeden případ občan versus stát se však přece jen dostal až k Nejvyššímu soudu. Oprávněným (věřitelem) z exekuce byl pan T. P. a povinným (dlužníkem) Karlovy Vary. Na majetek města bylo vydáno rozhodnutí o nařízení exekuce z důvodu neposkytnutí informací panu T. P. podle zákona o svobodném přístupu k informacím chybou úředníka města."Výsledkem bylo dočasné obstavení mnohamiliardového majetku města a povinnost úhrady exekučních poplatků," uzavřela Gříbková. Jak se tedy v ojedinělých případech ukazuje, riziko exekuce na státní nebo městský majetek s tím, že se i blokuje jeho majetek v katastru, je jedním z mála bičů na špatné úředníky. Teď ale tato hrozba pomine (Ginter, J. Stát chrání proti exekucím více sebe než lidi. deník Právo, dne 8. 3. 2012, s. 5.).

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.