Nemovitosti-vykup.cz

Plochy zasažené požárem se zřejmě po uhašení rychle zazelení.

Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu pravděpodobně rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období.

Plochy zasažené požárem se zřejmě po uhašení rychle zazelení.

autor. JURIS REAL, ČTK

Plochy zasažené požárem u Hřenska se v budoucnu pravděpodobně rychle zazelení. Při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období.

ČTK to řekl Jan Krejza z oddělení xylogeneze a tvorby biomasy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Podle Krejzy mohlo sice požár urychlit, že v lesích zůstalo ležet dřevo napadené kůrovcem, roli však hraje více faktorů.

Krejza sdělil, že v území se striktní ochranou přírody se při obnově bude muset nejspíše zvolit tzv. sukcesní vývoj.

"Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit," popsal vědec. Jako pionýrské jsou označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.

"A pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin," dodal Krejza.

Upozornil, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. "U nás je nejtypičtějším příkladem dub," uvedl expert.

Na plochách, do kterých mohou lesníci zasahovat, se podle Krejzy dá jít zpočátku podobnou cestou jako ve striktně chráněných zónách.

"Lesníci mají možnost tam vysít přípravné dřeviny, ale s nimi je do budoucna určitě třeba pracovat. Tím, že se přípravné porosty pionýrských dřevin rozvolní a bude se tam vnášet finální dřevina," popsal Krejza s tím, že musí jít opět o vhodnou skladbu druhů.

"Většinou i na takto zasažených plochách něco přežije. A to co tam přežije, je schopné i nějakou budoucí generaci založit. Takže já věřím, že plochy se rychle zazelení, ať buření nebo pionýrskými dřevinami," poznamenal vědec.

Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde např. o trávy či kopřivy.

K tomu nakolik mohlo rozšíření požáru ovlivnit vytěžené dřevo napadené kůrovcem ležící v lesích, Krejza řekl, že jde o jeden z faktorů. Dalšími jsou horké teplotní vlny, nedostatek srážek i samotné založení požáru.

"Když tam zůstanou kmeny, do toho spousta dřeva po kůrovci, tak je oheň nejspíše schopen se šířit daleko rychleji," uzavřel vědec.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.