Nemovitosti-vykup.cz

Sociální bydlení by ušetřilo až 100 mil. korun ročně.

Zavedením nájemního sociálního bydlení by se podle analýzy, kterou nechala zpracovat Platforma pro sociální bydlení, snížily veřejné výdaje až o 100 milionů korun ročně.

Sociální bydlení by ušetřilo až 100 mil. korun ročně.

autor. JURIS REAL

Zavedením nájemního sociálního bydlení by se podle analýzy, kterou nechala zpracovat Platforma pro sociální bydlení, snížily veřejné výdaje až o 100 milionů korun ročně.

Stát by ušetřil například na dávkách na bydlení v ubytovnách a v azylových domech. Při představení analýzy na konferenci k chystanému zákonu o sociálním bydlení to uvedl mluvčí pořádající platformy Vít Lesák.

Smyslem je podle něj rodiny z ubytoven přesunout do sociálních bytů. "Už v prvních letech by se na každé takové rodině uspořilo přes 13.000 korun, po třech letech přes 20.000 korun," řekl.

V bytové nouzi je podle Lesáka 5000 rodin a počet takto postižených lidí se za posledních pět let ztrojnásobil. Loni jich bylo podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 187.000, do pěti let lze očekávat nárůst jejich počtu na půl milionu, uvádí analýza.

Náklady na domácnost v azylových domech a ubytovnách podle analýzy činí v průměru 26.215 korun měsíčně, předpokládané náklady v sociálních bytech by byly 24.801 korun za měsíc.

Nejvýraznější úspory lze podle analýzy předpokládat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Díky stabilizaci rodin a návratu dětí z ústavní výchovy či náhradní péče by se ušetřilo kolem 180 milionů korun ročně.

Analýza předpokládá také snížení nezaměstnanosti, a tím úspory ve výši devět milionů korun na osobu, a také snížení kriminality. Náklady na jednoho vězně se odhadují na 310.000 korun ročně.

Lesák uvedl, že podle chystaného zákona by si každá obec měla zmapovat, kolik má potřebných lidí a rodin na svém území ve spolupráci s úřady práce a pokusí se pro ně zajistit byty ze svých zdrojů, případně ve spolupráci se soukromými majiteli nebo neziskovými organizacemi.

"Pokud ani to nevyjde, tak požádá stát o dotace na ty byty," uvedl Lesák. Výdaje navíc by měl stát zaplatit na vyrovnávacích platbách. O konkrétních mechanismech mají jednat ministerstva práce a sociálních věcí a financí.

Předseda sněmovního sociálního výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD) si od zákona slibuje omezení byznysu s chudobou a doufá, že ve Sněmovně se norma změní jen minimálně. Podle místopředsedy Sdružení místních samospráv Radima Sršně by například určitou výjimku měly dostat obce do 500 obyvatel a na sociální bydlení by měli mít nárok lidé, kteří mají v obci trvalý pobyt delší než půl roku.

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) poznamenal, že zákon by měl pomoci nejen lidem se sociálně vyloučených lokalit, ale i seniorům. Věří, že zákon nakonec s ČSSD a KDU-ČSL podpoří i hnutí ANO v čele s ministrem financí Andrejem Babišem.

"Pokud se tak nestane, tak po této vládě v oblasti sociálního bydlení nezbude vůbec nic," dodal.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.