Nemovitosti-vykup.cz

Švédsko a ČR na špici v pozitivním hodnocení rizikových úvěrů na nemovitost.

Podle průzkumu totiž mají nejméně rizikových úvěrů na reality.

Švédsko a ČR na špici v pozitivním hodnocení rizikových úvěrů na nemovitost.

autor. JURIS REAL

Podle průzkumu totiž mají nejméně rizikových úvěrů na reality.

Jestliže ve Švédsku je rizikové pouhé jedno procento všech úvěrů na nemovitosti, v ČR to jsou procenta dvě. Z rekordně nízkých úroků těží nejen lidé, kteří si pomocí hypotéky pořizují bydlení, ale i velcí realitní investoři do komerčních nemovitostí v Evropě. Hypoteční banky nadále preferují financování především obchodních a industriálních prostor. Oproti minulým letům se zvýšil zájem financovat rezidenční a hotelové projekty

Banky v České republice mají hned po Švédsku nejméně rizikových úvěrů na nemovitosti v Evropě. Ukázal to průzkum poradenské společnosti KPMG s názvem Property Lending Barometer 2015, do něhož se letos zapojilo více než 90 bank a finančních institucí ve 21 evropských zemích včetně deseti z Česka.

Jestliže ve Švédsku je rizikové pouhé jedno procento všech úvěrů na nemovitosti, v Česku to jsou procenta dvě, v loňském roce šlo o devět procent. Naopak ve Španělsku tvoří podíl špatných úvěrů celou polovinu všech takových půjček.

Čeští bankéři zároveň vyšli z průzkumu jako největší optimisté. Většina z nich se domnívá, že problémové půjčky lze restrukturalizovat.

Nálada se lepší.

Oživení na realitním trhu bylo patrné již vloni, v letošním roce je nálada ještě lepší.

"Pozitivní očekávání dalšího vývoje vůbec poprvé potvrdily všechny banky zapojené do průzkumu v ČR," zní jeden z hlavních závěrů studie.

98 procent úvěrů na nemovitosti není rizikových. Myslí si to tuzemští bankéři oslovení firmou KPMG. Česko je v letošním prvním pololetí jedinou zemí v regionu střední a východní Evropy, kde investice do komerčních nemovitostí meziročně vzrostly. Za první tři čtvrtletí 2015 to bylo o 130 procent, uvedla poradenská firma CBRE. Transakcím nahrávají levnější peníze, rostoucí zájem o investice do nemovitostí a větší tolerance bank vůči riziku.

"Nízké úrokové sazby a nedostatek vhodných projektů vytvářejí vysoce konkurenční prostředí, na kterém se kromě tradičních tuzemských bank stále více prosazují zahraniční banky, skupiny privátních investorů a fondů," komentuje situaci Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro stavebnictví a nemovitosti v poradenské společnosti KPMG Česká republika. Z aktuálně rekordně nízkých úroků tak těží nejen lidé, kteří si pomocí hypotéky pořizují bydlení, ale i velcí realitní investoři do komerčních nemovitostí v Evropě. "Ještě před rokem jsme dosáhli na úrokovou sazbu 3−3,5 procenta, dnes se u nových úvěrů dostaneme i na 2,4 procenta," říká finanční ředitel společnosti CTP Radek Zeman. CTP je největším developerem průmyslových nemovitostí v Česku, výrobní areály a sklady staví také na Slovensku, v Rumunsku a byznys rozjíždí i v Polsku a nově na Ukrajině.

Banky mají radši hotové projekty.

Rumunský trh je podle Zemana zajímavý: působí na něm jiné banky než u nás, ale rozdíl je v délce vyřizování úvěru. "Na českém trhu dostaneme úvěr do tří měsíců, v Rumunsku to trvá čtyři až šest měsíců," upřesňuje Zeman. CTP spolupracuje na financování realitních projektů s řadou zahraničních bank. Nabízejí delší splátkový kalendář.

Z průzkumu KPMG stejně jako vloni vyplynulo, že banky investorům raději půjčují na nákup již postavených a pronajatých budov než na realitní záměry. S tím se nejvíce ztotožňují bankéři v Rakousku, Velké Británii, Itálii a České republice.

"UniCredit Bank financuje realitní projekty na základě cash flow," říká mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Banka podle něj upřednostňuje projekty v dobrých lokalitách a za tržní nájmy, "kde lze předpokládat dlouhodobě udržitelný příjem z pronájmu". Velkou roli při schvalování úvěru hraje i to, jaké má žadatel v oblasti nemovitostí zkušenosti.

Rezidence se dostávají do kurzu.

"Podpora financování developmentu ale roste a jeho poměr dosahuje okolo 25 procent. Banky nadále preferují financování především obchodních a industriálních prostor. Oproti minulým letům se zvýšil zájem financovat rezidenční a hotelové projekty," přibližuje situaci na českém trhu Kliment.

Naopak ochota půjčit na kancelářské budovy je letos nižší.

Na nedostatek financí a neochotu bank financovat výstavbu kanceláří si podle dřívějšího zjištění firem KPMG a CEEC Research stěžuje přes 80 procent dotazovaných developerů.

Tuzemské banky by rády na jednotlivé realitní transakce půjčovaly větší částky − konkrétně v rozmezí 40−75 milionů eur. Ve skutečnosti se ale průměrný úvěr pohybuje mezi 16 a 25,5 milionu eur. Zástupci dotázaných tuzemských bank uvedli, že za největší konkurenty v oblasti financování nemovitostí považují "přespolní" komerční banky, dále privátní investory a fondy. Poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti se podle Klimenta v tuzemsku pohybuje stabilně kolem 70 procent s výjimkou hotelů, kde banky požadují hodnotu mírně nad 60 procent. Banky také snížily svá očekávání předpronájmu průmyslových nemovitostí na 65 procent.

Spekulativní výstavba

Podle průzkumu KPMG jsou finanční domy v ČR ochotny financovat i spekulativnější projekty, což platí především pro průmyslové nemovitosti. UniCredit Bank, jež v Česku financuje komerční nemovitosti nejvíce, je ale obezřetná. Banka podle mluvčího Plocka neposkytuje finance investorům na projekty, u nichž není předem zajištěna alespoň část nájemců. V případě bytových domů je nutné, aby měl developer na určitou část bytů již smlouvy se zájemci o koupi. Přitom na méně vyspělých realitních trzích, jako je Rumunsko, se investoři nebojí stavět spekulativně − tedy bez předem domluvených nájemců. Dokládá to developer P3, který u Bukurešti začal minulý měsíc stavět nový sklad. Hala navazuje na stávající průmyslový areál, jenž podle investora už nemá žádné volné kapacity. Spekulativně stavěla firma P3 také v ČR.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.