Nemovitosti-vykup.cz

V průběhu roku 2010 jsme informovali o často nekalých praktikách tzv. rozhodců.

V dnešním článku autorů N. Adamičkové a Marie Königové se k tomuto tématu zhruba po roce vracíme.

V průběhu minulého roku jsme informovali na našich stránkách o často nekalých praktikách tzv. rozhodců, kteří mohou za určitých podmínek nahrazovat i rozhodnutí soudu.

V dnešním článku autorů N. Adamičkové a Marie Königové se k tomuto tématu zhruba po roce vracíme (Adamičková, N., Königová, M. Pospíšil se chystá na podvodné rozhodce. Právo s. 1 až 2, dne 12. 1. 2011.).

Upozorňujeme a na tomto místě i kritizujeme názor autorek, že problematika rozhodčího řízení se dotýká pouze tzv. spotřebitelských smluv. Opak je bohužel pravdou. Rozhodčí doložky se totiž začaly objevovat i u hypotečních smluv a dokonce i u smluv nájemních, kde by to málokdo očekával.

Výhodou rozhodčího řízení oproti klasickému justičnímu je rychlost řízení, protože je většinou jednoinstanční. Naopak pro stranu poraženou je často samozřejmě nevýhodou, že se proti tzv. rozhodčímu nálezu nemůže právě z důvodu jednoinstančního řízení odvolat a rozhodčí řízení je také často (většinou) neveřejné.

Závěrem úvodu pouze k dokreslení problematiky dodáváme, že zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů nepovažuje za povinnost, aby rozhodci byli právně vzdělaní lidé, i když v případě rozhodců se v praxi většinou jedná o příslušníky advokátního stavu, kteří si tak "přividělávají".

autor. JURIS REAL

Dočkají se spotřebitelé větší ochrany před lichváři, kteří dokážou za pomoci spřízněných rozhodců (pozn. autora - často advokátů, kteří jsou autory těchto smluv) přetavit stotisícovou půjčku v milióny, které pak dlužníky ruinují? Stále větší počet lidí, kteří se kvůli své bezstarostnosti a nepozornosti při podpisu dlužních úpisů dostali do takových obtíží, že nakonec přišli o střechu nad hlavou, přinutil Pospíšilovo ministerstvo spravedlnosti k zásahu. Poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o rozhodčím řízení (pozn. zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Rozhodčí doložky jsou přitom nenápadnou součástí smluv o půjčce (pozn. autora o hypotéce). Jejich podpisem se lidé především vzdávají řízení u soudu a svěřují řešení sporu rozhodcům. “Lidé vidí na druhé straně stolu balík peněz, který jim po podpisu připadne, a jsou ochotni podepsat cokoli, aniž by si přečetli podmínky,” je přesvědčen místopředseda pražského vrchního soudu Dr. Jaroslav Bureš (pozn. a především dle poznámky autora - spoluautora k "beckovskému" komentáři k občanskému soudnímu řádu - Bureš, Drápal, Mazanec). Spisy části postižených dlužníků končí právě u tohoto soudu. Jenže až v rámci insolvenčního řízení, tedy příliš pozdě. Dr. Bureš proto připravuje připomínky k novele. Oceňuje, že rozhodčí doložka by nesměla být součástí spotřebitelské smlouvy (pozn. autora např. smlouvy o úvěru, hypoteční smlouvy apod.), ale bude uvedena samostatně a lidé si tak aspoň uvědomí, co podepisují. “Když ji lidé nepodepíšou, tak se do problémů nedostanou. Když podepíšou, tak by ale neměli být omezeni v právu na řešení případných sporů u soudu,” tvrdí Bureš. Přesto připouští, že projde-li návrh vládou a parlamentem, pak přece jen určitou vyšší míru ochrany pro spotřebitele znamenat může. Ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil (ODS) tvrdí, že úplně vyloučit rozhodčí řízení u spotřebitelských smluv není možné. “Tuto agendu, která představuje desítky tisíc sporů, by pak řešily soudy. To by znamenalo vyšší požadavky na peníze, na počet soudců,” brání koncepci zákona ministr. Podle něho je proto speciálně u těchto smluv otevřena možnost soudního přezkumu. “Považuji za dostatečné, že když spotřebitel bude mít pocit, že je rozhodčím nálezem poškozen, odvolá se a dovolá se tak soudní ochrany,” řekl ministr Právu s tím, že se ale další diskusi nebrání. Soud pak podle něj bude moci “zrušit nález, jestliže u spotřebitelské smlouvy rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval v rozporu s hmotným právem”. Novela zákona ale sama o sobě nepředejde případům, kdy rozhodce je spřažen s věřitelem a jde mu na ruku. Což podle Dr. Bureše činí z některých rozhodčích nálezů nemravnou záležitost, kdy pár tisícovek dluhu naroste zásahem rozhodce na lichvářskou sumu. Připomněl kauzu, kterou před rokem rozhodoval ostravský krajský soud. Žena z Havířova se opozdila se dvěma splátkami ve výši 1 334 korun firmě Profi Credit a rozhodce vydal nález, podle kterého je povinna zaplatit 19 875 korun. Již samotná půjčka měla podivné podmínky - mj. roční procentní sazba nákladů, tzv. RPSN, činila 60, 13 procenta,, smluvní pokuta při třech nezaplacených splátkách měla být 50 procent z celkové půjčky. Ostravský soud dospěl k tomu, že smluvní pokuta, která nakonec dosáhla 400 procent, je nerovnovážná v neprospěch spotřebitele, a rozhodčí nález zrušil. Dr. Bureš považuje za zlomový soudní výklad paragrafu 56 občanského zákoníku o tom, že “spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran”. Soud totiž dovodil, že “ve spotřebitelských smlouvách jsou rozhodčí doložky zakázány”. ”Já osobně tvrdím celou dobu totéž a na všech seminářích to propaguji,” řekl Dr. Bureš s tím, že se po odvolání firmy ještě vysloví Vrchní soud v Olomouci. Jako sporný vidí Dr. Bureš i návrh, který dává příliš volnou ruku rozhodcům v tom, jak budou postupovat při svém rozhodování. “Já nesouhlasím s možností, že pokud není dohoda, rozhodce postupuje způsobem, který považuje za vhodný. Není-li dohoda, je třeba přidržovat se zákonů, které pravidla stanovují,” tvrdí Dr. Bureš, podle něhož ministerstvo zůstalo na půli cesty.

Jaká budou kritéria výběru:

Rozhodcem podle novely zákona nebude moci být jako dosud kdokoli.

Napříště by to měli být pouze vysokoškolsky vzdělaní bezúhonní lidé, kteří budou zapsáni v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti.

Do toho bude zapsán ale každý, kdo splní podmínky bezúhonnosti a vzdělání po zaplacení poplatku ve výši 5 000 korun.

Novinkou bude povinnost rozhodce oznámit předem, zda v posledních třech letech rozhodoval spor pro některou ze stran. Půjde však o formální věc, neboť i kdyby prohlásil, že rozhodoval dvacet sporů, tak ho to jinak nediskvalifikuje třeba z důvodu podjatosti.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.