Nemovitosti-vykup.cz

Včera o bohatství, dnes o chudobě.

Finanční negramotnost občanů v České republice je obecně v oblasti úvěrů velmi nízká. I kvůli tomu se také podle našeho názoru zvyšuje počet tzv. nedobrovolných dražeb a hlavně exekucí.

Včera o bohatství, dnes o chudobě.

Finanční negramotnost občanů v České republice je obecně v oblasti úvěrů velmi nízká. I kvůli tomu se také podle našeho názoru zvyšuje počet tzv. nedobrovolných dražeb a hlavně exekucí.

autor. JURIS REAL

Dvě třetiny lidí nečtou úvěrové smlouvy. Zamrazilová: Některým ustanovením nerozumějí. Kalousek: Finanční negramotnost je pro mě šokující.

Finanční vzdělanost české populace je stále překvapivě nízká. Potvrdily to výsledky prvního komplexního měření finanční gramotnosti občanů, kterou představily společně Ministerstvo financí a Česká národní banka. “Výsledky jsou šokující, míra finanční negramotnosti je taková, že mne to až překvapilo,” prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek. Téměř dvě třetiny lidí, jak zjistil průzkum agentury STEM, si ani pořádně nepřečte smlouvy, ve kterých se zavazují k dlouhodobým platbám, v celém rozsahu. “Lidé tak podepisují smlouvu, která je neodvolatelná, a přitom může být likvidační pro ně i jejich rodiny,” řekl Kalousek. Většina lidí přistupuje k financím lehkomyslně a nezná ani základní finanční termíny, upozornil dále ministr. Proto ve snaze posílit finanční vzdělávání v Česku výsledky průzkumu předloží vládě. Průzkum by měl posloužit k zlepšení a dalšímu rozvoji finančního vzdělávání. Průzkum potvrdil rovněž dlouhodobou zkušenost ČNB, že lidé smlouvám na prodej produktů finančních trhů nerozumějí. “Smlouvy jsou totiž často velmi komplikované,” uvedla členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. Co znamenají RPSN a rozhodčí doložka. Podle průzkumu až 43 procent dotázaných uvedlo, že některým pasážím smluv docela obyčejně nerozumí. Přesto smlouvy podepsala celá polovina dotázaných, uvedla Zamrazilová. Pro finanční instituce existuje ze zákona (pozn. ex lege) povinnost uvádět u půjček takzvanou roční procentní sazbu nákladů (RPSN). Jenom šestina lidí přitom ví a dokáže i správně objasnit, co tento pojem znamená. “Tady je vidět, jak se míjí účinek pravidel, která zavedl stát. Stát to sice nařídil, ale není to v zásadě nic platné,” konstatoval Miroslav Kalousek. RPSN je číslo, které má spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. Udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. Pouze 6 procent respondentů průzkumu vědělo, co znamená rozhodčí doložka. Tuto doložku si přitom dává do svých obchodních podmínek řada společností poskytující rychlé půjčky. Podle ní jsou veškeré spory, které by mohly být mezi stranami z důvodu porušení smlouvy o půjčce vedeny, vyňaty z působnosti obecných soudů a jsou svěřeny do pravomoci rozhodčímu soudu či rozhodci, aby dané případy posoudil a rozhodl. Pro samotného klienta to může být spolu s vysokým úročením velmi nebezpečné. Jen třetina sestavuje rodinný rozpočet. V ČR má řešení své životní situace v případě obtížné finanční situace připraveno 51 procent dotázaných. Na 59 procent lidí by omezilo svoje výdaje. Dvě třetiny obyvatel by dokázaly pokrýt své životní náklady v případě ztráty hlavního příjmu alespoň po dobu jednoho měsíce. Asi 43 procent občanů by vydrželo bez hlavního příjmu tři měsíce. Pouze 37 procent občanů pravidelně sestavuje svůj rodinný rozpočet, 48 procent to nedělá. Okolo 60 procent dotázaných občanů odkládá část příjmů jako určitou rezervu. Asi 35 % občanů si odkládá část příjmu i jako rezervu pro případ ztráty zaměstnání, vyplynulo z průzkumu. Z pohledu vzdělanostní struktury odpovídajících si odkládají nejčastěji vysokoškolsky vzdělaní lidé (Vavroň, J. Dvě třetiny lidí nečtou úvěrové smlouvy. Právo dne 14. 12. 2010, s. 16).

Smlouvě musím rozumět!

Při braní úvěru je nutné počítat i se ztrátou zaměstnání či s nemocí, “říká Jan Matoušek z České bankovní asociace. S nástupem ekonomické krize se mnoho domácností ocitlo v situaci, kdy nejsou schopny splácet své úvěry, a v tu chvíli často hledají “alternativní” způsoby, jak celou situaci vyřešit. Vezmou si další půjčku nebo např. uzavřou smlouvu s tzv. oddlužovací agenturou. A brána do sociálního vyloučení se otevírá.

Kolik procent bankovních úvěrů není spláceno včas, popř. kolik procent úvěrů je nesplaceno?

U obyvatel ČR v průběhu krize výrazně roste podíl nejen tzv. klasifikovaných úvěrů, (tzn. “nesplácených” déle než 30 dní), ale i úvěrů v selhání (déle než 90 dní). Ke konci září vzrostl podíl klasifikovaných úvěrů obyvatel na 8, 04 %, přitom na konci roku 2008 to bylo 5, 19 %. Podíl úvěrů v selhání narostl z 3, 01 % na 4, 86 %. Úvěrů v selhání je nyní u domácností registrováno za 49, 5 mld. Kč. Spotřebitelské úvěry z toho tvoří téměř 18 mld. Kč a hypotéky 18, 6 mld. Kč. U podniků se pak jedná o ještě vyšší čísla.

Lze dát nějaký návod, podle kterého by lidé měli postupovat, když uvažují o úvěru?

Určitě by si lidé měli propočítat, jak velkou výši splátky jsou schopni utáhnout. Je nutné si uvědomit, že nelze jít až “na doraz” a zůstat po splacení všech nutných výdajů na nule. Je nezbytné zajistit si rezervu pro případ ztráty zaměstnání, nemoci apod. Osobně bych půjčku žádal u renomované společnosti a vybíral si z více nabídek. Důrazně však nedoporučuji brát si úvěr na splacení jiného úvěru.

Některé společnosti vydělávají více na vymáhání pokut a penále než na samotném poskytování finančních služeb. Umožňují jim to nesrozumitelné smluvní podmínky. Co všechno by měla smlouva obsahovat, aby bylo “bezpečné” ji uzavřít?

Před podpisem by si každý měl vždy ověřit, že smlouva obsahuje jasnou identifikaci věřitele, tj. jeho firmu, sídlo, IČ. Kromě nich by zde měly být uvedeny i další kontaktní údaje, které je dobré si ověřit. Nesolidní věřitelé totiž často použijí fingované sídlo s nefungujícími telefony. Dále by zde měla být vyčíslena nezpochybnitelná výše půjčené částky, termínů splatnosti, úroku a dalších plateb spojených s úvěrem. Vhodné je také uvedení konkrétní splátky či splátkového kalendáře s jasnými a splnitelnými termíny. Je třeba si dát pozor na zamlžené formulace, podle nichž například člověk musí první splátku předat hned v den podpisu smlouvy.

Velmi doporučuji nastavit si splatnost splátky úvěru teprve následně po připsání mzdy na osobní účet. Hradí-li se např. jednorázové poplatky za vyřízení úvěru, musí se s nimi počítat a první měsíc zajistit na účtu o tuto částku navíc. Někteří nesolidní poskytovatelé úvěrů využívají právě této “finty”, kdy klientovi řádně nevysvětlí, že první měsíc hradí podstatně více než v dalším období.

V neposlední řadě je dobré si ověřit, zda věřitel nestanoví omezující podmínky za předčasné splacení, protože toto právo zaručuje zákon. Pokud se tak rozhodnete, hradíte 1 % z dosud nesplacené částky, plus nutné náklady věřitele spojené s předčasným splacením. Ale už nic navíc! Pokud je předčasné splacení spojeno s nejasnými podmínkami, tak smlouvu vůbec nepodepisujte!

Platí tedy, pokud mi není něco ve smlouvě srozumitelné, tak ji prostě nemám podepisovat?

Smlouvu bychom měli vždy dostat předem k prostudování. Lidé si nesmějí nechat zatlačit do časové tísně a podepsat něco, čemu nerozumí. Nesrozumitelná půjčka je problém věřitele, který půjčku nabízí, nikoliv klienta, který o ní žádá. Pokud věřitel neumí předložit srozumitelnou smlouvu, tak doporučuji od jejího podepsání odstoupit.

V současnosti ruší některé banky tzv. rozhodčí doložku. Byl byste pro to, aby tento institut nemohly používat ani nebankovní subjekty?

Pokud by byly rozhodčí doložky využívány pouze slušnými věřiteli, jedná se o vhodný způsob řešení problémů dlužníka. Může být pro něj dokonce rychlejší, tím pádem, díky nižším úrokům z prodlení, i levnější. Může se ale stát, že tento institut zneužijí nesolidní věřitelé, kteří mohou být dokonce s rozhodci propojeni. Pro zamezení zneužití by proto měla být zavedena možnost obrátit se s odvoláním proti rozhodnutí rozhodce k soudu. A navíc také dohled nad činností všech věřitelů poskytujících spotřebitelské úvěry, včetně způsobů řešení jejich sporů s dlužníky. Pokud se týká bank, v nejbližší době již nebude používat rozhodčí řízení u spotřebitelských úvěrů žádná z nich.

Co si myslíte o tzv. oddlužovacích agenturách? Doporučoval byste využít jejich služby?

Neprůhledné oddlužovací agentury mohou klienta s problémy dostat do ještě větších potíží. Typické pro ně je naúčtování si jakéhosi poplatku “předem”. Případně požadují po dlužníkovi závazek, aby po podpisu smlouvy agentuře hradil měsíční paušální poplatek. Cestou ke snížení měsíčních plateb může být tzv. konsolidace půjčky nebo více půjček, včetně sdružení všech souvisejících plateb do jednoho velkého úvěru. V případě oddlužovacích agentur je ale problém absence dohledu nad jejich činností, na rozdíl od bank, které tzv. konsolidaci půjček nabízejí též a které jsou regulovány a dohlíženy ze strany ČNB.

Jak by měl správně postupovat člověk, který se dostane do situace, kdy zjistí, že není schopen splácet své závazky?

Dostane-li se někdo do potíží se splácením, měl by především včas kontaktovat věřitele a pokusit se společně nalézt řešení. Nesmí nechat vše odležet s tím, že ono to nějak dopadne. Nebo hledat “pomoc” právě u pochybných poskytovatelů půjček. Určitě je dobré mít už před jednáním spočítané své průběžné příjmy a výdaje. A rozhodně se nesmí zapomenout na veškeré výdaje či zatajovat další věřitele. Při konsolidaci je totiž nutné vyřešit veškeré půjčky a banky jsou ze zákona povinny si ověřovat v příslušných registrech schopnost klienta závazky splácet. Zatajování následně objevených závazků při jednání s bankou nepomůže, spíše naopak (Kovalčík. M. Smlouvě musím rozumět! Lidové noviny - speciální příloha Chudoba okolo nás, dne 8. 12. 2010, s. II).

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.